Boris Johnson, který kamarádí s nezdolným Terminátorem, chce vůči EU přitvrdit. (Ilustrační foto z doby, kdy Johnson byl starostou Londýna)
Možný nový britský premiér Boris Johnson už nechce platit Evropské unii ani libru. Jako premiér by zastavil tzv. finanční vyrovnání s EU do doby, než Brusel nepřistoupí na lepší podmínky vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
Hlavní kandidát na příštího britského premiéra Boris Johnson (Konzervativní strana) by dohodnutou platbu 39 miliard liber (1,12 bilionu Kč) jako finanční vyrovnání s Evropskou unií pozdržel, dokud Brusel nedá Londýnu lepší podmínky pro odchod z bloku.
Johnson to oznámil v rozhovoru pro The Sunday Times. Článek má nadpis „Těch 39 miliard liber je našich“.
Evropská unie zatím setrvává na stanovisku, že o brexitové dohodě, kterou již dříve vyjednala britská premiérka Theresa Mayová, znovu debatovat nehodlá.
Britští zákonodárci tuto podobu dohody o brexitu již třikrát odmítli, což byl i důvod, proč Mayová nakonec rezignovala jako vůdkyně konzervativců. Ve funkci britské premiérky zůstane Mayová jen do doby, než bude vybrán její nástupce.
„Vždycky mi přišlo zvláštní, že bychom měli přistoupit na celou tu částku dřív, než dosáhneme konečné dohody,“ řekl Johnson v rozhovoru.
Finanční otázku považuje při jednání o dohodách za důležitý faktor.
„Naši přátelé a partneři by měli pochopit, že peníze budou zadrženy, dokud nebude jasnější, jak se bude pokračovat,“ uvedl Johnson.
Nynější podoba brexitové dohody počítá s tím, že Británie v rozmezí několika let vyrovná své dřívější závazky ve zmiňované výši.
Bude-li Johnson zvolen do čela konzervativců a následně se stane premiérem, plánuje vedle zadržení platby finančního vyrovnání zrušit i takzvanou irskou pojistku, zaručit práva občanů ze zemí EU a začít se připravovat na dopady brexitu bez dohody.
Za nový termín odchodu Británie z EU je považován 31. říjen 2019. Pokud britský parlament brexitovou dohodu neschválí a vláda nepožádá Brusel o další odklad, hrozí neřízený brexit.
Tzv. irská pojistka má dohodě o brexitu za cíl zabránit obnovení klasické hranice mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. Právě tento bod byl pro mnohé britské poslance v minulých třech hlasováních o brexitové dohodě hlavní překážkou pro její schválení.
Další z kandidátů na šéfa konzervativců a ministr životního prostředí Michael Gove zdůraznil, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“.
Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po dokončení brexitu.
O pozici v čele vládní strany se po pátečním odchodu Mayové uchází celkem 11 konzervativních poslanců včetně současných či bývalých ministrů. Členové strany začnou nového předsedu vybírat už ve čtvrtek a jméno vítěze má být známo v týdnu od 22. července. (sfr)
