Řecko požaduje po Německu astronomickou částku kvůli druhé světové válce...
Řecko poslalo Německu oficiální diplomatickou nótu, v níž po Spolkové republice požaduje 290 miliard eur (7,46 bilionu korun) v rámci válečných reparací. Němci řecké požadavky odmítají a téma reparací považují za uzavřenou kapitolu.
Spor se rýsoval delší čas. Nótu chystaly Atény od letošního dubna, kdy poslanci vyzvali vládu Alexise Tsiprase, aby nároky vymáhala. Premiér Tsipras k tomu uvedl, že právě nyní, kdy skončilo mnohaleté splácení řeckých dluhů, je ta správná chvíle.
Vztahy Řecka a Německa totiž už dlouho nejsou valné. Přinejmenším od chvíle, kdy před osmi lety tehdejší šéf německých financí Wolfgang Schäuble zpochybnil setrvání helénské země v eurozóně. Německé listy přitom často přizvukovaly tezím, že „leniví Řekové si žijí vysoce nad poměry a táhnou ke dnu celou eurozónu“.
Němci pokládají reparace za uměle nastolené téma. Vláda kancléřky Angely Merkelové se odvolává na dohodu z časů sjednocení Německa v roce 1990, ve které vítězné mocnosti označily reparace za uzavřené.
Už v roce 1960 zaplatila západoněmecká vláda Řecku 115 milionů tehdejších marek.
Řekům nahrává, že právníci a historici nemají na věc úplně jasný pohled. Navíc Řecko není se svými nároky osamocené. Do Berlína často létají i obdobné požadavky od Poláků.
Poslanec vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost Arkadiusz Mularczyk nedávno uvedl, že Německo dluží Polsku zhruba 850 miliard dolarů (19,6 bilionu korun), které odrážejí polské ztráty během násilné nacistické okupace.
Řecké antipatie k Německu se vztahují k rokům 1941 až 1944, kdy nad Akropolí zavlál hákový kříž. Země byla obsazena. Během brutální okupace zahynulo až 600 000 Řeků. Jejich utrpení ukončilo až osvobození za pomoci spojeneckých armád, zejména Británie. (dd)
