Prezident Zeman při nástupu do funkce vyvěsil – pod dohledem šéfa EK – na Pražský hrad vlajku Evropské unie. Nyní podepsal výzvu, která oslavuje Evropskou unii a evropskou integraci.

Prezident republiky Miloš Zeman před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu podepsal proevropskou výzvu hlav států. Tato výzva je oslavou Evropské unie a evropské integrace. Publikujeme tuto výzvu v plném znění a v další části k ní připojujeme vysvětlující komentář. Upozorňujeme, že titulky typu: „Evropa je nejlepší nápad, jaký jsme kdy měli“, jsou původním záměrem autorů výzvy. 

Evropa je nejlepší nápad, jaký jsme kdy měli

Evropská integrace pomohla realizovat staletou naději na mír v Evropě poté, co nespoutaný nacionalismus a dalších extrémní ideologie dovedly Evropu k barbarství dvou světových válek. Dodnes nemůžeme a neměli bychom brát mír a svobodu, prosperitu a blahobyt jako samozřejmost. Je nezbytné, abychom se do velké myšlenky mírové a integrované Evropy aktivně zapojili všichni.

Volby do Evropského parlamentu mají zvláštní význam: Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat. My, prezidenti Bulharska, České republiky, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska a Finska proto vyzýváme evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu na konci května roku 2019.

Evropské národy se z vlastní svobodné vůle spojily v Evropskou unii, která je založena na principech svobody, rovnosti, solidarity, demokracie, spravedlnosti a loajality mezi jejími členy. Unii, která nemá v dějinách Evropy obdoby. V naší Evropské unii jsou to právě volení poslanci Evropského parlamentu, kdo společně s Radou Evropské unie, tedy s vládami všech členských států, rozhoduje o tom, které předpisy by měly v Evropě platit či jak bude nakládáno s evropským rozpočtem.

Všichni jsme Evropané

Pro mnoho lidí v Evropě, zejména pak pro příslušníky mladé generace, se evropské občanství stalo jejich druhou přirozeností. V jejich pojetí se láska k vesnici, městu, regionu či národu nevylučuje s oddaností Evropě.

Naše Evropa je schopna čelit výzvám společně

V posledních měsících, více než kdy jindy, čelí Evropská unie skutečným výzvám. Poprvé od začátku evropské integrace lidé zpochybňují některé integrační kroky, jako například zavedení svobody pohybu nebo vytvoření společných institucí. Poprvé členský stát usiluje o odchod z Unie. Současně však jiní vyzývají k větší integraci v EU nebo v eurozóně či podporují vícerychlostní Evropu.

Názory na tyto záležitosti se liší mezi občany a vládami členských států, jakož i mezi námi, hlavami států. Nicméně všichni souhlasíme, že evropská integrace a jednota jsou nezbytností a že chceme udržet Evropu v podobě Unie. Pouze silné společenství bude schopno čelit globálním výzvám současnosti. Dopady změn klimatu, terorismu, ekonomické globalizace a migrace se nezastaví na státních hranicích. Čelit těmto výzvám a pokračovat na cestě k hospodářské a sociální soudržnosti a růstu můžeme úspěšně pouze tehdy, budeme-li spolupracovat jako rovnocenní partneři na institucionální úrovni.

Chceme silnou a integrovanou Evropu

Potřebujeme silnou Evropskou unii, Unii, která má společné instituce, Unii, která neustále kritickým okem přezkoumává svou práci a je schopna se reformovat, Unii, která je postavena na svých občanech a na svých členských státech jako na hlavních základech.

Tato Evropa potřebuje živou politickou diskusi o své budoucnosti, která bude vycházet z Římské deklarace ze dne 25. března 2017. Evropa je schopna ustát velmi široké spektrum názorů a myšlenek. Rozhodně však nesmíme dopustit návrat Evropy, v níž země již nejsou rovnocennými partnery, nýbrž protivníky.

Naše sjednocená Evropa potřebuje silný hlas národů. Proto vás vyzýváme, abyste uplatnili své hlasovací právo. Hlasovat se totiž bude o naší společné evropské budoucnosti.

Rumen Radev
Prezident Bulharské republiky

Miloš Zeman
Prezident České republiky

Frank-Walter Steinmeier
Prezident Spolkové republiky Německo

Kersti Kaljulaid
Prezident Estonské republiky

Michael D. Higgins
Prezident Irska

Prokopios Pavlopoulos
Prezident Řecka

Emmanuel Macron
Prezident Francouzské republiky

Kolinda Grabar-Kitarović
Prezident Chorvatské republiky

Sergio Mattarella
Prezident Italské republiky

Nicos Anastasiades
Prezident Kyperské republiky

Raimonds Vējonis
Prezident Lotyšské republiky

Dalia Grybauskaitė
Prezident Litevské republiky

János Áder
Prezident Maďarské republiky

George Vella
Prezident Maltské republiky

Alexander Van der Bellen
Prezident Rakouské republiky

Andrzej Duda
Prezident Polské republiky

Marcelo Rebelo de Sousa
Prezident Portugalské republiky

Klaus Johannis
Prezident Rumunska

Borut Pahor
Prezident Slovinské republiky

Andrej Kiska
Prezident Slovenské republiky

Sauli Niinistö
Prezident Finské republiky

POZNÁMKY REDAKCE K PŘEDVOLEBNÍ „PROEVROPSKÉ VÝZVĚ“ PREZIDENTŮ ZEMÍ EU

Text výzvy: „Evropská integrace pomohla realizovat staletou naději na mír v Evropě poté, co nespoutaný nacionalismus a dalších extrémní ideologie dovedly Evropu k barbarství dvou světových válek.“

Komentář redakce: Mír v Evropě po 2. světové válce zavládl poté, kdy bylo na hlavu poraženo Německo. Porážka Německa neměla nic společného s evropskou integrací. Hitlerovu Třetí říši vojensky porazily Sovětský svaz, Spojené státy a Velká Británie. Ani jedna z těchto zemí není členem Evropské unie (v případě Británie k brexitu teprve dojde). Mír v Evropě byl nadále po zhruba 4 desetiletí udržován jen proto, že se udržovala vojenská rovnováha mezi totalitním blokem Varšavské smlouvy (jejíž součástí byla velká část dnešních členů EU) a NATO. V posledních 30 letech je mír v Evropě udržován proto, že fakticky téměř všechny (s výjimkou vojensky neutrálního Rakouska) členské země EU jsou současně členy NATO.

Text výzvy: „Evropské národy se z vlastní svobodné vůle spojily v Evropskou unii, která je založena na principech svobody, rovnosti, solidarity, demokracie, spravedlnosti a loajality mezi jejími členy.“

Komentář redakce: V České republice hlasovalo v referendu pro vstup do EU jen 44 % ze všech oprávněných voličů. Tzn., nedá se v žádném případě říci, že se národ z vlastní svobodné vůle spojil do Evropské unie. Většina českého (moravského, slezského) národa pro vstup do EU nehlasovala.

Text výzvy: „Nicméně všichni souhlasíme, že evropská integrace a jednota jsou nezbytností a že chceme udržet Evropu v podobě Unie.“

Komentář redakce: Textace výzvy není jednoznačná. Dá se chápat tak, že s uvedeným výrokem souhlasí všichni podepsaní prezidenti. Ale dá se také chápat tak, že si uvedení prezidenti osobují tvrdit, že s citovanou pasáží textu souhlasí všichni obyvatelé EU. je evidentní, že značná část obyvatel Evropské unie s uvedeným výrokem nesouhlasí. Evropská integrace natož jednota nejsou nezbytností. Kupříkladu, Česká republika se v letech 1990 až 2004 velmi úspěšně rozvíjela, aniž by byla součástí Evropské unie. Pokud jde o jednotu všech zemí EU, ta neexistuje. Snaha vnutit všem zemím EU jednotu (tedy jednotnou politiku určovanou typicky Evropskou komisí) je nebezpečná.

Pokud jde pouze o názor prezidenta Miloše Zemana na evropskou integraci, vyvolává to otázku prezidentova mandátu k takto činěnému závazku k pokračování integrace Česka do EU. Není nic známo o tom, že by se Zeman v kampani (Zeman nepředložil občanům žádný politický program v poslední volbě prezidenta) zavázal k tomu, že bude ve funkci hájit hlubší integraci ČR do EU. Právě naopak.

Text výzvy: „Potřebujeme silnou Evropskou unii, Unii, která má společné instituce…“

Komentář redakce: Zde opět není zřejmé, zda tuto potřebu mají pouze prezidenti členských zemí EU včetně Zemana, anebo zda tuto potřebu podsouvají všem občanů EU. Pokud jde pouze o potřebu Miloše Zemana, pak platí to, co bylo uvedeno v předchozím. Zeman do volby prezidenta nevstupoval s programem posilování EU (už jenom proto ne, že žádný program neměl).

Pokud jde o podsouvání tohoto požadavku všem obyvatelům, budiž zde jasně konstatováno, že silnou EU zcela jistě potřebují politici a to zejména ti, kteří již jsou zapojení do unijních politických struktur nebo se do nich teprve chystají zapojit. Občané však nic takového, jako je silná EU nepotřebují. Ostatně, občané ČR tento svůj názor dávají najevo opakovaně a to právě ve volbách do Evropského parlamentu. V těch minulých (2014) se voleb zúčastnilo jen 18 % voličů, z nichž část hlasovala pro vysloveně protievropské strany. Občané-voliči Česka tak zcela zjevně nedali nikomu mandát k tomu, aby se snažil dále posilovat EU.

Lze předpokládat, že v nadcházejících volbách se k této otázce občané ČR postaví stejně.