Francouzský prezident Emmanuel Macron chystá další reformu, tentokrát veřejné správy. Během 3 let propustí 120 tisíc úředníků. To se ale nezamlouvá odborářům, kteří proto svolávají stávku.
Podle Macrona je základem modernizace veřejné správy. Ta by měla ušetřit náklady a liberalizovat ekonomiku. O místo tak přijde 120 tisíc úředníků.
Tamní vláda se na návrhu zákona dohodla po více než ročních vyjednáváních.
Další úspory přinese to, že část zaměstnanců přijde o privilegium práce na zkrácený úvazek za plný plat. Takových lidí je celkem 310 tisíc.
Vláda si od zavedení zákona slibuje, že veřejná správa bude lépe reagovat na měnící se potřeby Francouzů. Pro zaměstnance bude jednodušší oboustranný přechod mezi soukromým sektorem a veřejnou správou.
Zákon se však nelíbí odborářům. Sedm odborových centrál v reakci na to svolává na 9. května protestní stávku. Vadí jim především to, že by reforma podle jejich názoru oklestila pracovní práva státních zaměstnanců a úředníci by se více přiblížili práci v soukromém sektoru.
Francie se navíc už několik měsíců potýká s pravidelnými každotýdenními protesty tzv. hnutí žlutých vest. Původně ekonomické protesty kvůli zvýšení ceny pohonných hmot se postupně změnily v demonstrace proti vládě, kdy lidé požadovali demisi prezidenta Emmanuela Macrona.
V zemi se konaly také protesty proti Macronově snaze liberalizovat železniční dopravu nebo proti změnám ve školství.
Ke žlutým vestám se ve Francii přidaly nově také růžové. Protestovat se vydaly učitelky MŠ
Macronovská Francie se rozhodla zakázat další pouliční protesty hnutí Žlutých vest
(pel)