Afghánský prezident Ašraf Ghaní vyzval islamistické hnutí Tálibán, aby začalo seriózně jednat s vládou v Kábulu. Tálibán s afghánskou vládou dlouhodobě odmítá jednat, protože ji považuje za nelegitimní režim dosazený zahraničními silami. Podle uniklých informací však afghánští povstalci slíbili příměří, pokud USA stáhnou ze země své vojáky.
„Vyzývám Tálibán, aby přijal požadavek Afghánců na mír a zahájil seriózní jednání s afghánskou vládou. Nezapomeňme, že oběťmi této války jsou Afghánci a že mírový proces musejí vést oni,“ řekl Ghaní
Ghaní se tak vyjádřil po několikadenních rozhovorech mezi povstalci a americkými představiteli v katarské metropoli Dauhá.
Tálibán i Američané uvedli, že dospěli k významnému pokroku, konkrétní výsledky debaty ale nezveřejnili. Vyjednávači afghánského islamistického hnutí Tálibán tvrdí, že se v Kataru dohodli s USA na rámcovém návrhu mírové dohody, po jejímž podepsání by západní jednotky do roku a půl úplně odešly z Afghánistánu.
Příměří však nastane pouze v případě, že Spojené státy budou ochotny stáhnout své vojenské jednotky z Afghánistánu.
Zástupci Tálibánu měli podle médií slíbit, že v takovém případě budou ochotni na dohodu o příměří přistoupit. Ve hře je také příslib Tálibánu, že v budoucnu již nebude poskytovat útočiště džihádistickým a teroristickým skupinám jako Al-Káida a Islámský stát, které doposud vedly z Afghánistánu řadu akcí.
Podle mluvčího Tálibánu Zabiulláha Mudžáhida však obě strany také hledají kompromis „ohledně afghánské vlády“.
Problémem vyjednávání jsou ale především detaily. Není totiž jasně stanovené, jak dlouho by příměří trvalo, pokud by Američané stáhli své jednotky, ani kdy začne případné stahování.
Chybí navíc dojednat mnoho témat, jako například pozice žen ve společnosti v případě příměří.
Zpráva o pokroku při vyjednávání přichází v době, kdy Tálibán pokračuje v každodenních útocích proti afghánské vládě podporované Západem a proti jejím bezpečnostním silám. I po 17 letech od invaze vedené USA do Afghánistánu kontroluje hnutí Tálibán téměř polovinu země. Podle Pentagonu v Afghánistánu v současné době působí kolem 14.000 amerických vojáků.
Konflikt v Afghánistánu je pro USA nejdelším válečným konfliktem v dějinách. Do země byli vojáci posláni za administrativy George W. Bushe. Hlavním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington, bylo působení teroristických organizací v zemi.
Vojenský debakl v Afghánistánu ukončilo jednání USA s Tálibánem
Hnutí SPD vítá výsledky jednání mezi USA a Tálibánem s cílem ukončení nejdelší války v novodobé historii, kterou vedou svou agresivní politikou Spojené státy s podporou NATO.
„SPD vždy prosazovalo mírové řešení této intervence a změnu strategie ze strany USA, západu a NATO. Tálibán je sice militantní radikální hnutí, nikdy ale nemělo jiný zájem, než vládnout v Afghánistánu a neplánovalo útoky na USA nebo západní země,“ uvedlo hnutí.
Okamurovci upozornili, že ještě před pár dny lidé slýchávali od vládních představitelů ANO a ČSSD s mohutnou podporou ODS, Pirátů, KDU-ČSL, STAN, a TOP09 o nutnosti přítomnosti USA a NATO v Afghánistánu v rámci boje proti terorismu a potřebě navyšování počtů našich vojáků v operaci Resolute Support pro udržení transatlantických vazeb v rámci plnění závazků k NATO.
„Nyní konečně dochází k obratu díky zahraniční politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. My nepolitikaříme a od začátku v SPD tvrdíme, že strategie přístupu západu k Afghánistánu je dlouhodobě špatná a nemá vojenské řešení, ale řešení politicko-diplomatické. Teď dochází na naše slova,“ napsalo SPD v prohlášení.
„Dlouhodobě a konzistentně tvrdíme, že Afghánistán by se měl nechat Afgháncům a nevnucovat jim nějaké naše modely demokracie, protože islám je zde silně zakořeněn, je součástí vládní politiky a oni naše pojetí demokracie a způsobu života odmítají. Naše vojáky potřebujeme doma a musíme budovat armádu pro obranu území našeho státu ve smyslu čl. 43 naší Ústavy,“ dodalo.
(pel)