Stavba vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe by podle studie vyšla na 582 miliard korun.
Stavba vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe by stála 582 miliard korun. Spočetlo to ministerstvo dopravy. Podle ministerstva dopravy je projekt ekonomicky efektivní. Jako výhodné se prý jeví především propojení Dunaje s Odrou. Vyplynulo to z studie, kterou Ťokův úřad připravoval dva roky.
Stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Naopak proti stavbě vystupují ekologové a kriticky se k ní staví i řada politiků.
Studie hodnotila dopady kanálu z dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního hlediska.
Materiál však nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek. K těmto projektům budou studie teprve vznikat. Náklady na zprovoznění kanálu by se tak zřejmě ještě zvýšily.
Aktuální očekávané náklady odpovídají více než 40 procentům plánovaných výdajů letošního státního rozpočtu.
„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Náklady na propojení Dunaje a Odry se odhadují na 281 miliard korun. Zapojení Labe do projektu by tak vyšlo na více než 300 miliard korun.
Studie podle ministerstva posuzovala různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho částí. Propojení všech tří řek se podle ministerstva ukázalo jako efektivní, i když hraničně. Propojení Labe s ostatními řekami je hodnoceno jako rizikové.
Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Následně se k materiálu vyjádří další zainteresované komise a úřady včetně vlády.
Čínský kanál
Zeman stavbu kanálu dlouhodobě prosazuje. Zapojit by do projektu chtěl i Číňany.
„Mým snem by bylo, aby se Čína podílela na výstavbě kanálu Dunaj-Odra,“ uvedl v roce 2015.
Zeman také dříve uvedl, že projekt by během 15 let vytvořil 60 tisíc nových pracovních míst.
Zeman Ropák
V roce 2014 dostal za podporu stavby kanálu anticenu Ropák roku 2013. Ekologové Zemana kritizovali s odvoláním na vyjádření odborníků na životní prostředí, dopravu i ekonomiku. Poukazovali na to, že by nový kanál zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.
„Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla,“ prohlásil Jan Piňos z Hnutí Duha.
„Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ dodal.
„Posouzení není ještě kompletní ani z ekonomického pohledu. A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy,“ podotkl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
„Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ doplnil.
Kanál chybí Evropě
Poradce prezidenta Zemana pro vodní cesty Petra Formana výsledek studie nepřekvapil.
„Vodní cesty mají své místo v dopravě a staví se i v jiných zemích. Taková stavba v Evropě podle mě dosud chybí,“ uvedl.
Podle něho by se stát měl zaměřit nejdříve na severní větev Odry a využít polský přístup k využití této řeky a s tím spojenou modernizaci vodní cesty Odry na polské straně.
Vládní zmocněnec pro strukturálně postižené kraje Jiří Ciencala vyzdvihl ekonomické přínosy projektu, „od zadržování vody v krajině, přes ekonomickou výhodnost až po společenský efekt“.
„Vodní cesta je levnější a ekologičtější způsob dopravy. Zdůraznil bych ale i turistický dopad, mohou vzniknout nové jezy, ideální podmínky k vodním sportům a dalším aktivitám,“ konstatoval. (sfr)
