V Katalánsku si připomínají rok od konání referenda o nezávislosti na Španělsku. Katalánci blokovali dálnice, železnici i ulice v Barceloně a dalších městech. V Barceloně obsadili slavnou obchodní třídu Passeig de Gracia.
Protestující měli v rukou červenožluté katalánské vlajky a často také transparenty vyzývající k propuštění katalánských lídrů z vazby.
Lidé v Katalánsku si tímto způsobem připomínali výročí 1 roku od referenda o nezávislosti. To loni španělský Ústavní soud označil za protiústavní a zakázal ho.
Katalánští lídři ale zákaz nedodrželi. Španělská policie se referendum pokusila překazit i s použitím násilí.
V Gironě, městě na sever od Barcelony, stovky aktivistů na nádraží na několik desítek minut zablokovaly tratě pro rychlovlaky. Neprůjezdná je i dálnice AP-7, která vede k francouzských hranicím. Potíže hlásí i dálnice A-2, která spojuje Barcelonu s Madridem. Už kolem sedmé ráno se demonstranti sdružovali u budovy španělské centrální banky v Barceloně, kde vyvěsili transparent Za ekonomickou suverenitu. Pryč se španělskou centrální bankou.
Na podvečer je v Barceloně plánovaná další velká demonstrace, které by se měly zúčastnit desítky tisíc lidí. Manifestace se během dne budou konat i v dalších městech po celém regionu.
Už v neděli se separatisté sešli v Lledoners, kde čekají na proces přední katalánští lídři. Právě v tomto vězení asi 70 kilometrů od Barcelony čeká sedm z devíti katalánských lídrů na soud. Například bývalý vicepremiér katalánské vlády Oriol Junqueras nebo aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart. Jsou obviněni ze vzpoury a zneužití veřejných financí.
Katalánští separatisté je považují za politické vězně, což centrální vláda v Madridu odmítá s tím, že o jejich osudu rozhoduje nezávislá justice.
Vězni dál škodí vztahům mezi Barcelonou a Madridem. V červnu se španělským premiérem stal socialista Pedro Sánchez, který je ke Kataláncům vstřícnější a nabízí jim dialog. Slíbil, že vypíše referendum o silnější autonomii pro tento bohatý region. Jenže to je pro separatisty málo.
Zastánci nezávislosti se v Katalánsku těší stabilní podpoře. Nedávno se jim na demonstraci při příležitosti státního svátku podařilo dostat do ulic Barcelony zhruba milion lidí.
V čele katalánské regionální vlády je přesvědčený separatista Quim Torra. I ten opakovaně prohlásil, že bude usilovat vytvoření o nezávislé republiky.
Sám Torra ale považuje za legitimního šéfa katalánské regionální vlády Carlese Puigdemonta, který se zasadil o konání protiústavního referenda. Puigdemont před stíháním a vazbou utekl do Belgie. Stejně jako on a dalších sedm katalánských lídrů se před vazbou ukrývá v zahraničí.
Expremiér pobývá v belgickém Waterloo a nadále usiluje o nezávislé Katalánsko. Minulý týden vydal svoji první knihu s názvem Katalánská krize: Příležitost pro Evropu. V ní například uvádí, že odchod do „exilu“ považuje za své největší osobní selhání.
Puigdemont dále tvrdí, že v potížích mezi Barcelonou a Madridem by se měla angažovat EU. Mediátorem by podle něj mohl být předseda Evropské rady Donald Tusk. (jaz)
