Spor o přijetí 50 syrských sirotků vyvolal rozepři mezi českými poslanci. Zatímco Miroslav Kalousek z TOP 09 označil přijetí pěti desítek dětí za dobrovolné a solidární gesto, zcela proti se postavila SPD Tomia Okamury.
Kalousek uvedl, že v uprchlických táborech v Řecku je 3500 syrských dětí.
„Jsou tam bez rodičů. Často vůbec netuší, zda sirotci jsou, nebo nejsou,“ uvedl.
Šéf poslanců TOP 09 poukázal například na Velkou Británii, která rozhodla o přijetí 350 těchto dětí mladších 17 let.
Česká vláda by si měla podle Kalouska stanovit parametry, jak uzná za vhodné.
„Je zcela na vládě, jakými mechanismy to udělá,“ dodal.
„V naší zemi máme dost vlastních sirotků a nezaopatřených dětí,“ prohlásil Okamura.
Iniciativu ohledně přijetí syrských dětí, s níž přišla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová, pokládá za kampaň před blížícími se komunálními a senátními volbami i evropskými volbami, které budou příští rok. Sýrie podle Okamury dokáže sirotkům pomoci sama, má na to podle něho prostředky.
Místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík uvedl, že Šojdrová představila svůj záměr na stranických grémiích již na jaře a držela ho poměrně v tajnosti. Řekl, že europoslankyni varoval, že pokud se ze záměru stane předvolební téma, nikomu tím nepomůže. Benešík taky podotkl, že Česko přijalo asi 50 občanů s českými kořeny z Venezuely.
„Jsou tady a já žádné demonstrace nevidím,“ dodal.
S iniciativou Šojdrové nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO), který se ale z jednání Sněmovny omluvil. Už dříve řekl, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily. Zdůrazňuje také, že debata se netýká malých dětí, ale chlapců ve věku 12 až 17 let.
Na Babiše se obrátilo otevřeným dopisem několik českých spisovatelů, protestují proti jeho dlouhodobému postoji k přijímání uprchlíků. Odmítnutí několika desítek dětí bez rodičů ze Sýrie označují za skandální a nelidské.
„Nehodláme se smířit s tím, že prosperující evropský stát, jako je naše republika, odmítá podat pomocnou ruku dětem a mládeži stiženým hrůzami syrského konfliktu,“ uvedli v dopise zaslaném ČTK.
Podepsali ho třeba Jáchym Topol, Petr Hruška, Olga Stehlíková, Sylvie Richterová, Petr Borkovec, Marek Šindelka nebo Petra Hůlová. (jaz)