Protiimigrační strana Švédští demokraté je před blížícími se parlamentními volbami ve Švédsku podle průzkumů na druhé příčce s 19 % hlasů. Strana prosazuje tzv. swexit, tedy vystoupení Švédska z EU.
Švédští demokraté se mohou stát klíčovou stranou pro sestavení vlády, protože ani koalice levicových stran, ani koalice pravicových stran nebude mít dost křesel, aby získala v parlamentu většinu a bude záviset na hlasech Švédských demokratů.
„Těžko z voleb 2018 ve Švédskou vzejdou nějací skuteční vítězové,“ řekl expert ze analytické skupiny Timbo Emanuel Ortengren.
Volby podle něj budou především ilustrovat vzestup nacionalismu a úpadek sociální demokracie.
Jak uvádí ČTK, Švédsko bylo léta vzorem moderní společnosti. Jeho liberální hodnoty, velkorysý sociální systém a vstřícný postoj vůči migrantům však nedávno poznamenala vlna zločinnosti. V roce 2015 přišel do Švédska rekordní počet 162 000 imigrantů, což byl největší počet v poměru na jednoho obyvatele v celé EU. Téměř třetina běženců přišla z válčící Sýrie.
Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Švédští demokraté ale prosazují podstatně přísnější opatření. Ve svém programu má strana kromě zastavení přijímání uprchlíků i vypovězení uchazečů o azyl. Migrace je jejím hlavním volebním tématem.
Švédští demokraté se prezentují jako umírnění nacionalisté, ve svých řadách mají ale i skalní neonacisty. Podle švédského tisku kandiduje hned několik bývalých členů nacistické Národní socialistické fronty (NFS). Švédští demokraté, kteří vyšli z posledních voleb jako třetí nejsilnější a v současném parlamentu mají 42 křesel, vznikli v roce 1988 z krajně pravicových organizací s neonacistickými kořeny, a ostatní politické formace s nimi dosud odmítaly spolupracovat.
U voličů posilují, protože se nebojí hovořit o problémech s imigranty, takže i Švédsko už přiznává, kolik na ně připadá sexuálně motivovaných zločinu.
Strana se snaží zařadit do mainstreamu a otevřený rasismus odmítá. Dva její poslanci v Evropském parlamentu ostatně zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, kam patří kromě britských konzervativců i česká ODS.
Celonárodní diskusi vyvolali Švédští demokraté i odmítavým postojem k dvojímu občanství, jež země povoluje od roku 2001 a žije tam například více než 100 tisíc lidí s finskými pasy – obě země pojí úzké vazby.
Po kritice tohoto nápadu Švédští demokraté prohlásili, že by občané severských států (Dánsko, Finsko, Norsko a Island) dostali výjimku. Případné odebrání občanství by postihlo velké skupiny obyvatel. Vloni například žilo v zemi přes 132 000 Syřanů, 53 000 Poláků, 29 000 Němců nebo téměř 20 000 Britů.
Poslední průzkumy ukazují, že před volbami se sociální demokraté, které vede do voleb premiér Stefan Löfven vzpamatovávají, jejich podpora stoupla na 25,2 procenta.
I tak by to byl nejhorší výsledek od roku 1908. Naopak Umírnění klesli na 17 procent a Švédští demokraté z 21 na 19 procent. (jaz)