Muži preferují ženy před jídlem. Mužský mozek je prý naprogramován tak, aby dal vždy přednost intimnímu sblížení se ženou, před konzumací jídla. Zjistili to britští vědci z University College v Londýně.
Studie však neupřesňuje, zda výsledek experimentu má univerzální platnost – tedy, do jaké míry zohledňuje přitažlivost ženy a lákavost jídla. Tedy, zda i krajně neatraktivní žena bude mít pro muže vždy automatickou přednost, před zaručeně výtečným obědem.
Pokud je zmíněný „senzační“ objev skutečně pravdivý, pak by se dalo říci, že přísloví o lásce procházející žaludkem (tedy o nadřazenosti konzumace potravin před láskou k ženě) u mužů neplatí.
Londýnští výzkumnici k objevu nadřazenosti sexu nad jídlem dospěli na základě experimentu, který zdánlivě nemá spojitost s reálným životem lidí.
Ve své studii totiž neexperimentovali s lidskými bytostmi.
Je přitom zjevné, že na silnější lidské pohlaví může v situaci, kdy má na stole prostřený lákavý pokrm, působit značně odlišně sexuálně atraktivní, vyzývavá žena, než žena nepřitažlivá s paličkou na maso v ruce …
Hlístice místo ženy
Vědci pro potřeby svého experimentu zkoumali mozek hlístic.
Tento červ má dvě pohlaví – mužské a hermafroditní. Hermafroditi jsou v podstatě modifikované ženské pohlaví. Nesou si své vlastní spermie a mohou se reprodukovat bez sexu.
Vědci však objevili nové mozkové buňky s označením MCM, které se objevují pouze v dospělých mozcích mužského pohlaví.
Červy jsou uzpůsobeni tak, že v případě, kdy je před ně položena sůl, pocítí hlad. A současně se v maximální míře snaží se soli vyhnout.
Pokud však byla poblíž samce červa umístěna samička, ani přítomnost soli jej neodradila od přiblížení k této samičce.
To však neplatilo v případě samiček – ty od soli ustupovaly i tehdy, pokud se vedle ní vyskytoval samec.
Podle vědců toto zjištění naznačuje, že touha kopulovat byla u červů silnější než hlad.
„Ačkoliv tento výzkum proběhl na malých červech, může nám poskytnout perspektivu, která nám pomůže pochopit lidskou sexualitu, orientaci a pohlavní identifikaci,“ uvedl spoluautor studie Scott Emmons.
U lidí výsledky své práce ověřené prozatím nemá, avšak dá se prý předpokládat, že mužský a ženský mozek jsou alespoň v tomto ohledu nastavené jinak.
„Může to změnit způsob, jak obě pohlaví vnímají své behaviorální priority,“ tvrdí Emmons.
„V širším měřítku to odpovídá na otázku, jaké rozdíly jsou mezi mužským a ženským chováním.“ (sfr)