Práci si v Německu našlo 27 procent uprchlíků, kteří přišli kolem roku 2018...
Zhruba čtvrtina uprchlíků, kteří přišli do Německa kolem roku 2015, si našla práci. U zbývajících uprchlíků je největší překážkou při hledání práce neznalost němčiny. V dalších případech dokonce neznalost latinky, někteří běženci pak neumí vůbec číst ani psát. Vyplývá to z nové statistiky Spolkového úřadu práce.
V létě a na podzim před třemi lety, během takzvané velké uprchlické vlny, dorazilo přes Balkán do Německa 890 tisíc běženců. Šlo především o Syřany, Iráčany a Afghánce. Práci si našlo 27,2 procenta z nich, napsal německý Die Zeit.
Většina lidí našla práci v menších firmách, které nemají více než 250 zaměstnanců. Často ve službách spojených s hotely či restauracemi. Anebo mají dočasné zaměstnaní prostřednictvím pracovní agentury, která zájemci najde zaměstnání a sama s ním uzavře smlouvu.
Zbylých půl milionu uprchlíků vede spolkový úřad práce jako nezaměstnané nebo hledající práci.
„Jsou mezi nimi i ti, kteří stále navštěvují integrační nebo jazykové kurzy,“ dodává Die Zeit.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) ve své nedávné zprávě uvedl, že pro mnohé žadatele o azyl je hlavní překážkou při hledání práce neznalost nebo špatná znalost němčiny. V některých případech i neznalost latinky. Někteří běženci dokonce neumí vůbec číst ani psát, to je podle úřadu problém hlavně u žen z Afghánistánu.
Na druhé straně mají někteří vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. Nejvíc vysokoškoláků, kteří žádali v Německu o azyl, pochází z Íránu. Podle údajů BAMF, posbíraných během loňského roku, má 34 procent azylantů středoškolské a 20 procent vysokoškolské vzdělání.
Od vrcholu v roce 2015 se počet lidí, kteří v Německu žádají o azyl, snižuje. V roce 2016 požádalo o azyl 280 tisíc lidí, loni 186 tisíc. BAMF na své webové stránce informuje, že letos od ledna do července to zatím bylo 110 tisíc osob. (jaz)
