Babišova vláda chce občanům a zejména médiím zabránit v informování o probíhajících trestních řízeních, v nichž ještě soud nerozhodl. Za porušení zákazu by stát trestal média pokutou až 5 milionů korun. V případě platnosti takového zákazu by média nesměla informovat například o trestním řízení premiéra Babiše v kauze eurodotací pro ekofarmu Čapí hnízdo.
Na návrh příslušného zákona upozornil irozhlas, zpravodajský server Českého rozhlasu.
Podle tohoto serveru chce vláda chce omezit zákon o svobodném přístupu k informacím. Úřady by jednak nemusely veřejnosti poskytovat informace, jako dosud. Stát by navíc získal silný nástroj na omezování médií, která by nesměla informovat o probíhajících trestních řízeních.
Vládní legislativci se o to podloudně snaží vložením několika drobných změn ve formulacích platného zákona. Pokud by návrh prošel, veřejnost by ztratila přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám přestupků. Vláda své restriktivní záměry přilepila k návrhu zákona o zpracování osobních údajů.
„Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé,“ stojí v části patnácté na straně 28 sněmovního tisku.
Pokud ji poslanci schválí, novela touto nenápadnou formulací zkomplikuje práci zejména novinářům. K veřejnosti se v jejím důsledku nedostanou například zprávy o tom, že soud poslal některého politika do vazby, anebo že něčí trestní stíhání bylo zastaveno.
Ochrana spravedlivého procesu
Ministerstvo vnitra to vysvětluje tím, že jde o ochranu spravedlivého procesu, který by mohlo podrobné informování o jeho průběhu narušit.
Novela by znamenala, že by se média mohla na trestní případ tázat až poté, co soudy v kauze rozhodnou.
Ministerstvo vnitra, pod které informační zákon spadá, tvrdí, že o žádné omezení transparentnosti nejde.
„Stran trestního řízení je návrh odůvodněn požadavkem na ochranu spravedlivého procesu, s nímž je „on-line“ informování o řízení zejména v přípravném stadiu neslučitelné. V jiných zemích je úprava ještě přísnější a zajištění spravedlivého procesu je v některých zemích vymáháno i trestní cestou,“ napsal Ondřej Krátoška z tiskového odboru.
Smrtících 5 milionů
Aby zákonodárci nedostupnost informací o trestním řízení pojistili, stejný zákon o zpracování osobních údajů v § 59 definuje přestupek, jehož se „fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem“.
Základní pokuta by tak byla ve výši až 1 milionu korun. Médiím by hrozila pokuta dokonce pětkrát vyšší, tedy 5 milionů.
Změna se týká i samotných soudů. Ty by nově měly poskytovat pouze rozhodnutí „ve věci samé“. Za touto formulací se skrývá fakt, že nově by měla být neveřejná všechna rozhodnutí procesního charakteru.
Podle Oldřicha Kužílek, který kdysi inicioval zákon o svobodném přístupu k informacím, jde ze strany vlády o „zvrácenou taktiku“.
„Toto je podloudná, legislativně zvrácená taktika – že se změny zákona přilepí k nějaké jiné normě. Ten, kdo je tam napsal, počítá s tím, že v parlamentu nebude kapacita si to vůbec uvědomit a něco s tím dělat, a že se tak navrhované změny snadněji proválcují,“ uvedl Kužílek pro irozhlas.
Navrhovaná změna zákona podle Kužílka mimo jiné dopadne na kauzy, jako je vyšetřování Čapího hnízda evropským Úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Nedostupné informace
Už dříve platilo, že se občané nedostanou k informacím policie, které policisté vypracovali v rámci boje se zločinem. Novela zákona ale předpokládá, že se tato výjimka rozšíří na všechny státní orgány.
Vedle zločinu budou neveřejné i informace o veřejném pořádku. Veřejnosti tak zmizí z dosahu například informace o odtazích nebo umístění rychlostních radarů.
Chystaná novela zákona již v Poslanecké sněmovně prošla prvním čtením. Do druhého se dostane pravděpodobně v září.
V meziresortním připomínkovém řízení se pak nachází další novela, která si klade za cíl zákon o svobodném přístupu k informacím ještě víc omezit, uvedl rozhlas. (sfr)