Daňový poplatník může jen trnout v obavách z toho, co budou stát a výběrčí daní dělat poté, až se růst ekonomiky zastaví a zdroje evropských dotací vyschnou.

Babišovo ministerstvo financí se nejnověji pochlubilo svými údajnými úspěchy při výběru daní. Resort tvrdí, že lepším fungováním berních úředníků dosáhl reálně vyššího výběru prostředků z kapes daňových poplatníků. Objektivní rozbor dat však vede k závěru, že ze strany ministerstva jde o nadnesenou interpretaci skutečných výsledků.

Je sice možné, že v některých aspektech se fungování berní ruky státu zlepšilo. V oblasti výběru daní je však zlepšení exaktně neprokazatelné.

Přínosy nových pompézních kontrolních mechanismů na zlepšení „boje“ s daňovými poplatníky se zatím pohybují pouze v oblasti proklamací. Lze totiž říci, že ony nové a halasně omílané daňové nástroje nepřinesly ani korunu nad rámec toho, co by lidé a firmy zaplatili čistě na základě růstu ekonomiky, tedy i bez oněch speciálních daňových opatření.

Ale dejme nejdříve zazníti libým tónům Babišova úřadu.

„Výsledek hospodaření zůstává nejlepší od vzniku České republiky a navíc se již třetí měsíc po sobě zvyšuje přebytek státního rozpočtu. Na historických rekordech je inkaso DPH, daň z příjmu i spotřební daně. Vzhledem k pozvolnějšímu růstu ekonomiky už nemůže být pochyb, že za rostoucím výběrem všech daní stojí na prvním místě lépe fungující Finanční správa,“ uvedl samotný ministr financí Andrej Babiš.

Odvážné zásluhy resortu

Důvodné pochyby ovšem existují. Faktický rozbor prokazuje, že zmiňované zásluhy si resort připisuje až přespříliš odvážně.

Ministerstvo má samozřejmě pravdu v těch informacích, které nevyžadují interpretaci. Ano, rozpočet ČR byl na konci letošního srpna v přebytku 81,2 miliardy korun. A přebytek skutečně rostl již třetím měsícem za sebou.

Pokud by se Babišovu úřadu podařilo dotáhnout státní rozpočet k přebytku i na konci letošního roku, byla by to historická „rarita“, neboť něčeho takového Česko dosáhlo naposled v roce 1995 (a za dobu existence samostatné ČR už jen v letech 1993 a 1994).

Infuze z evropských kapes

Neměli bychom ale zapomínat, že si dnes veřejná pokladna pomáhá masivní infuzí v podobě stovky miliard korun z dotací, které k nám dočasně putují z kapes a pokladen občanů a firem z těch nejbohatších evropských zemí…

Pokud jde o lepší fungování finanční správy a její zásluhy na zvýšeném výběru daní v letošním roce, analýza dat ukazuje, že veškeré zásluhy lze připisovat výhradně ekonomickému růstu, případně zvýšení daňových sazeb (a ty na své politické riziko zvyšuje parlament, nikoliv úředníci).

Navzdory působení daňové „kobry“, nově zavedeným kontrolním hlášením a podobným akcím vzrostlo ke konci srpna inkaso DPH meziročně o 2,9 procenta (k 31. 8. 2016 poplatníci na DPH odvedli celkem 218 miliard Kč). Nominální růst HDP však v pololetí přesáhl 3 %. Růst výběru DPH tak nedosáhl ani úrovně nárůstu domácí ekonomiky.

Spásné účinky „zázračných receptů“ ordinovaných ministrem Babišem tedy ve výsledcích nelze vystopovat.

Firemní konjunktura zvýšila příjmy

Největší nárůst výběru daní na konci srpna zaznamenala daň z příjmů firem a to o 11,1 % (celkem 96 miliard Kč). Firmám se v konjunktuře daří, mají větší zisky a více podniků je v plusu. To se logicky projevilo kladně ve výběru firemní daně z příjmu.

Vliv ministerstva financí na zvýšení výběru této daně však není kvantifikovatelný.

Podobný (cca o 10 % na celkem téměř 95 miliard Kč) byl i nárůst výběrů daně z příjmu u zaměstnanců. Zvýšení výběru bylo způsobeno pouze a jen ekonomickou konjunkturou.

Zaměstnanost vzrostla a daň proto logicky odvádí více zaměstnanců (přesněji řečeno, odvádějí ji za ně podniky).

Finanční úředníci, natož Andrej Babiš na tom nemají žádnou speciální zásluhu.

Prudký skok daňových sazeb  

Významně vzrostl také výběr spotřební daně (o necelých 7 %), ale i samotné ministerstvo jako objektivní důvody uvádí zvýšení daňových sazeb a větší spotřebu danou nízkými cenami pohonných hmot…

Ekonomický růst se z pohledu státní kasy projevil blahodárně také u živnostníků, kteří na konci srpna odvedli více než 1,7 miliardy korun.

Zajímavostí je procentuálně prudký skok vzhůru u výběru loterijní daně. Ten se proti předchozímu roku zvýšil o závratných 27 %. V praxi to představuje nárůst výběru o 400 milionů korun, jenž ale z pohledu celkových daňových příjmů (555 miliard Kč) sehrál jen ryze symbolickou roli…

Markantní zvýšení výběru této daně přitom souvisí výhradně s růstem daňové sazby, nikoliv s lepší prací berního úřadu.

Není přebytek jako přebytek

Stát (přesněji řečeno ekonomika) v letošním roce, v němž resort financí nadále vede ministr a zakladatel hnutí ANO Andrej Babiš, dosahuje v oblasti daňových příjmů a celkové bilance státního rozpočtu skutečně dobrých čísel.

Vraťme se proto k pozitivnímu výhledu, o kterém se dnes hovoří, totiž, že státní rozpočet by se na konci roku 2016 mohl skutečně ocitnout v přebytku.

Jak bylo výše uvedeno, jednalo by se o událost makroekonomicky „epochální“. Česko ve třetím tisíciletí zatím takovou „přebytkovou“ událost nezažilo.

Jenže, není přebytek, jako přebytek.

Pokud se přebytku státního rozpočtu podaří dosáhnout jen díky zvyšování daňových příjmů čistě na základě růstu ekonomiky a díky mimořádnému přílivu evropských dotací – to vše za cenu snižování investic státu  – jedná se o úspěch velmi relativní.

Daňový poplatník nemá důvod k jásotu, neboť náklady státu na vlastní provoz neustále rostou a i nadále mají růst. Ekonomicky aktivní občané mohou jen trnout v obavách z toho, co budou stát a výběrčí daní dělat poté, až se růst ekonomiky zastaví a zdroje evropských dotací vyschnou…