Rozhořela se další bitva o letní čas. Evropská komise se začala zajímat o názor obyvatelstva, jemuž předložila dotazník...
Evropská komise začala zkoumat, zda obyvatelstvo chce zachovat uměle zaváděný letní čas, respektive každoroční dvojhí přetáčení ručiček hodin tam a zpět, dle pokynů vlád. EK se začala zabývat změnami času a nyní občanům v EU předložila dotazník, ve kterém mohou vyjádřit svůj názor na zavádění „letního času“.
V elektronickém dotazníku se lidé mohou vyjádřit, zda si přejí zachovat aktuální stav (tedy 2x ročně přesun hodin tam a zpět), nebo preferují stálý, tedy přirozený čas, který je řízen přírodou, nikoliv nařízeními vlád.
Dotazník bude k dispozici do 16. srpna tohoto roku.
Výsledkem, který vyplyne z dotazníku, se eurokomisaři nemusí závazně řídit. Mohou k němu však při svém rozhodování přihlédnout, zejména skončí-li jasně převažující preferencí pro jednu z možností.
Letní čas (tedy přesun hodin z přirozeného času, na umělý, letní) každoročně nařizuje Evropská unie jednotnou direktivou pro celou unii. V Česku je letní čas zaváděn od roku 1979.
Letos v únoru skupina europoslanců vyzvala Evropskou komisi, aby se zabývala změnou střídání času. Podle iniciativ, za kterými stojí ve Finsku nebo Česku desetitisíce lidí, škodí letní a zimní čas lidskému zdraví.
Přetáčení hodinek kritizují například ve Finsku, kde se pro zrušení každoročních časových posunů vyslovilo již 70 tisíc lidí. Finové sice nedokázali prosadit změnu, ale podnítili diskusi na celounijní úrovni, kde o ní budou hlasovat eurokomisaři.
Podle europoslance Luďka Niedermayera by používání stálého času (tedy bez posunu na letní čas) znamenalo v létě východ slunce již před čtvrtou hodinou. Západ slunce by nastal již kolem osmé hodiny. Tvrdí, že letní čas nadále přináší úspory elektřiny.
Zanedbatelné úspory
Z výpočtů analytika ČS Michala Skořepy vyplynulo, že přechod na letní čas nepřináší ekonomice v ČR téměř žádné finanční úspory. Úspora prý dosahuje pouhých 30 milionů korun ročně. Z pohledu celkových výdajů státního rozpočtu jde o zanedbatelné číslo.
Podle Skořepy se posouváním času uspoří ročně zhruba tolik, kolik by se celkem získalo, pokud by každý člověk – namísto posouvání času – za celý rok pracoval o jedinou minutu déle…
Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy právě kvůli energetickým úsporám. Ty jsou již v současnosti minimální, jak prokázala výše uvedená analýza.
Zanedbatelný objem ekonomických úspor přiznala Evropská komise i české ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kritici přechodu na umělý letní čas poukazují na to, že taková změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci.
Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese.
Přechod na umělý letní čas uplatňují všechny evropské státy s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. (sfr)
