Španělská vláda padla, parlament jí poprvé v historii vyslovil nedůvěru.
Ve Španělsku padla vláda. Tamní poslanci poprvé od pádu diktatury v roce 1975 vyslovili kabinetu nedůvěru. Premiéra a šéfa lidovců Mariana Rajoye potopila několik let stará korupční kauza bývalých regionálních politiků Lidové strany (PP).
Pro odvolání vlády se podle španělského deníku El País vyslovilo 180 poslanců, potřebná byla absolutní většina 176 hlasů. Proti hlasovalo 169 poslanců, jedna poslankyně se zdržela hlasování.
Socialisty, kteří mají 84 mandátů, podpořila radikální levicová strana Podemos (67), valencijská koalice Compromís (4 poslanci), katalánští separatisté (17 hlasů), baskičtí nacionalisté (7 hlasů) a jeden poslanec z Kanárských ostrovů.
Proti hlasovali Rajoyovi lidovci (134 poslanců), strana Ciudadanos (32 mandátů), navarrská strana UPN (dva poslanci) a jeden asturský poslanec. Zdržela se poslankyně z Kanárské koalice.
Návrh na vyslovení nedůvěry podali socialisté kvůli několik let staré korupční kauze bývalých regionálních politiků Lidové strany (PP), v níž minulý měsíc padl verdikt s vysokými tresty.
Rajoy se před poslanci hájil s tím, že nikdo z jeho ministrů ani ze současného vedení PP odsouzen nebyl a že korupce existuje ve všech stranách.
Nepodařilo se mu ale získat dost velkou podporu pro páteční hlasování, protože jedna strana za druhou dávaly najevo, že podpoří požadavek socialistů odvolat vládu.
V návrhu na vyslovení nedůvěry vládě byl jako nový premiér uveden šestačtyřicetiletý Sánchez.
Jmenován panovníkem by mohl být podle španělských médií už v pátek poté, co o výsledku hlasování krále Felipeho VI. informuje předsedkyně dolní komory parlamentu Ana Pastorová.
Katalánsko má novou vládu
V Katalánsku po sedmi měsících skončila přímá správa Madridu. V oficiálním věstníku vyšel 1. června jmenovací dekret, který den předtím potvrdila španělská vláda. Katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů.
Přímou správu nad autonomním regionem zavedl Madrid koncem října 2017 kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska. Nový katalánský premiér Quim Torra, který také patří k separatistům, složil přísahu už 17. května a pár dní nato jmenoval svůj kabinet.
Jeho fungování ale Madrid okamžitě zablokoval kvůli tomu, že mezi 13 ministry byli čtyři muži, které španělská prokuratura spolu s několika dalšími politiky viní ze vzpoury. Té se podle vyšetřovatelů dopustili jako členové bývalé separatistické vlády, když se snažili o odtržení od Španělska.
Tento týden ale Torra čtyři kandidáty, jimiž byli Jordi Turrul, Josep Rull, Toni Comín a Lluís Puig, vyměnil. Turull a Rull jsou navíc ve vazbě a Comín a Puig se nacházejí v Bruselu, kam utekli loni kvůli obvinění ze vzpoury. Madrid žádá jejich vydání, což minulý měsíc soud v Bruselu zamítl.
Torra byl prvním kandidátem, jehož španělská prokuratura neviní ze vzpoury. Předchozí tři – expremiér Carles Puigdemont, Jordi Sánchez a Jordi Turull – jsou trestně stíhaní a nemohli se osobně zúčastnit hlasování katalánských poslanců.
(pel)
