Putin a Merkelová budují rusko-německý plynovod Nord Stream 2, který obchází Ukrajinu při dodávkách plynu do Západní Evropy. Proti výstavbě plynovodu jsou USA.
Rusko-německý plynovod Nord Stream 2 by neměl připravit Ukrajinu o tranzit plynu přes své území. Shodli se na tom při jednání v Soči německá kancléřka Merkelová a ruský prezident Putin. Rusko bude i po spuštění plynovodu North Stream 2 posílat část plynu přes Ukrajinu, potvrdil výslovně Putin.
Merkelová údajně navrhla, aby Rusko poskytlo formální záruky, že bude část plyn u dodávat přes Ukrajinu.
Německá vláda podporuje budování plynovodu Nord Stream 2, který má propojit po dně Baltského moře Rusko s Německem mimo ukrajinské území.
Merkelová v Soči řekla, že by si Ukrajina měla zachovat status tranzitního státu. Putin s tímto názorem souhlasil a poznamenal, že budování plynovodu nemá nic společného s politikou. Jde prý o ryze komerční projekt.
„Zastavení ruského tranzitu přes Ukrajinu se nepředpokládá,“ zdůraznil ruský prezident.
Ukrajina údajně v rámci snahy o zachování tranzitu přes své území i po roce 2020 nabídne ruské plynárenské společnosti Gazprom snížené tranzitní poplatky. Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz předpokládá, že Ukrajina letos díky tranzitu ropy získá zhruba tři miliardy dolarů (65 miliard Kč).
Budování plynovodu Nord Stream 2 provázejí politické spory.
USA jsou proti plynovodu
S projektem plynovodu Nord Stream 2 nesouhlasí Spojené státy a někteří němečtí spojenci. Argumentují kromě jiného tím, že pro ukrajinskou ekonomiku jsou poplatky za tranzit plynu důležitým zdrojem příjmů.
Spojené státy se obávají bezpečnostních rizik spojených s projektem plynovodu Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem a jsou proti němu, protože by mohl zvýšit „neblahý vliv“ Ruska v Evropě.
Uvedla to energetická expertka amerického ministerstva zahraničí Sandra Oudkirková. Ta dokonce v této souvislosti hovořila o možnosti zavedení amerických sankcí.
„Měli bychom velkou radost, kdyby se projekt neuskutečnil,“ zdůraznila Oudkirková novinářům.
Ta upozornila, že nový plynovod odkloní toky plynu od Ukrajiny, pro jejíž ekonomiku jsou poplatky za tranzit plynu důležitými zdroji příjmů. Navíc by podle ní Rusko mohlo plynovod využít k instalaci sledovacích zařízení v Baltském moři, které je vojensky citlivou oblastí.
USA se obávají, že by Rusko mohlo plynovod Nord Stream využít k instalaci sledovacích zařízení v Baltském moři, které je vojensky citlivou oblastí.
USA se podle Oudkirkové snaží co nejnaléhavěji prosadit zastavení projektu.
Americký Kongres dal vládě USA právo uvalovat sankce v souvislosti s ruskými projekty na výstavbu produktovodů, pokud do bude nezbytné.
„Jakýkoli projekt dálkového potrubí – a ve světě je mnoho mnoho různých potrubních projektů, na které se potenciálně vztahuje tato sankční pravomoc – je vystaven zvýšenému ohrožení sankcemi,“ varovala Oudkirková.
Americký prezident Donald Trump loni v srpnu podepsal zákon o sankcích proti Rusku, který už dříve schválily velkou většinou hlasů obě komory Kongresu. Zákon o sankcích umožňuje vládě mimo jiné zavést sankce proti firmám, které pomáhají při budování ruských vývozních plynovodů, jakým je například Nord Stream 2 vedený po dně Baltského moře do Německa.
Slovenský Kiska: Němci jsou sobečtí
Slovenský prezident Andrej Kiska označil projekt plánovaného plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa za „projev sobeckých ekonomických zájmů s politickými dopady“.
Připravované rozšíření plynovodu Nord Stream 2 zvýší přepravní kapacitu suroviny z Ruska do Německa přes Baltské moře, což by Moskvě dávala možnost obejít Ukrajinu při dodávkách plynu do západní Evropy.
„Tento projekt má vážné politické dopady. Je příkladem sobeckých ekonomických zájmů za cenu stability a prosperity v našem nejbližším sousedství,” upozornil Kiska.
Podle slovenského prezidenta ve střední Evropě existuje riziko, že bezohledné zájmy domácí politiky stáhnou region zpět, a to v době, kdy Evropa potřebuje sílu a jednotu. (sfr)
