Řepka olejná zaplavuje i hlavní město Prahu. Shodou náhod (?) mimo jiné i v místech, kde Andrej Babiš plánoval postavit nové vládní městečko pro 11 tisíc úředníků, tedy v Praze-Letňanech (viz fotografie). Tento plán se zatím nepodařilo naplnit (na snímku jde o stavbu bytů, nikoliv kanceláří pro úředníky).

Žlutý mor řepky olejné zasahuje nejenom ornou půdu v ČR, ale rozmachuje se i v hlavním městě. Zaplavuje i pražské Letňany a to v relativně těsné blízkosti lokality, do které Andrej Babiš před časem naplánoval postavit nové „vládní město“. Tedy administrativní čtvrť, do níž chtěl sestěhovat část vládních úředníků rozesetých v budovách po celé Praze. 

Řepka olejná čím dál více obkličuje obytné aglomerace a způsobuje zdravotní problémy zejména alergikům.

V roce 2017 se pěstovala na téměř 400 tisíc hektarech území České republiky. Celková rozloha osevní plochy v roce 2017 činila v Česku 2 471 545 hektarů. Podíl řepky na celkové osevní ploše tak v roce 2017 dosáhl 15,95 %, tedy zhruba 16 procent.

Jak ukazuje tabulka, podíl pěstování řepky na území hlavního města je nejnižší ze všech krajů. Vzhledem k charakteru Prahy (nejde o zemědělský kraj, nýbrž o město!) je více než 2 tisíce hektarů řepky poměrně překvapivým údajem, který dokazuje, že stát za pomocí evropských dotací udělal z těchnického pěstování řepky natolik výnosný byznys, že zemědělští podnikatelé neváhají řepku pěstovat i na území měst, v tomto případě přímo města hlavního…

A jak se ukazuje, tak dokonce přímo na území městské části, na které chtěl premiér a největší beneficient dotované řepky v zemi, Andrej Babiš, vybudovat nové vládní městečko.

Ten zhruba před 1,5 rokem oznámil, že plánuje v pražských Letňanech postavit obří vládní čtvrť pro 11 tisíc úředníků. Jak tehdy odhadl, společné sídlo ministerstev by stálo 6 miliard korun a podle Babiše by sestěhování zaměstnanců usnadnilo komunikaci mezi úřady a přineslo úspory.

„Myšlenka je postavit obrovský kancelářský komplex v Letňanech, kde by mohlo pracovat 10 až 11 tisíc lidí. Mohlo by tam sedět nejen všech 6715 úředníků ministerstva financí a jeho podřízených organizací, ale výhledově by se tam mohly přestěhovat další resorty a úřady,“ uvedl tehdy Babiš.

Jeho plány však zatím nezačaly být naplňovány a nezastavěné plochy v Letňanech tak zatím mohou Babišovi (jako konečnému beneficientovi v celém složitém řetězci) sloužit jiným, více výnosným způsobem – jako zemědělská plocha pro pěstování řepky olejné.

„Civilizace ustupuje řepce olejné“. Na fotografii je zachycena scenerie městské části Praha-Letňany, tedy lokalita, kde Andrej Babiš naplánoval postavit nové vládní městečko pro tisíce úředníků.

Jak ukazuje graf, evropská podpora biopalivům vedle k masivnímu nárůstu pěstování řepky v ČR. Česko tak dle osevní plochy řepky olejné patří k absolutním evropským lídrům.

Vývoj ploch některých zemědělských plodin v ČR. Žlutě je podbarvena řepka olejná. Zatímco plochy cukrovky a brambor od roku 1980 klesají, u řepky je patrný prudký a setrvalý nárůst …

Podpora biopaliv měla být původně v ČR již ukončena, ale vláda (jejíž součástí byl Andrej Babiš) si vymohla, aby Evropská komise schválila prodloužení programu podpory biopaliv v ČR až do roku 2020.

Pro Agrofert je řepka olejná výhodná s ohledem na produkci biopaliv. Firma Preol spadající pod Agrofert je totiž dominantním českým výrobcem metylesteru řepkového oleje.

Výroba a zejména odbyt oleje, vyráběného z řepky (metylesteru), jsou státem podporovány legislativně, a to hned dvakrát – v zákoně o spotřebních daních daňovou úlevou pro vysokoobjemová biopaliva a v zákoně o ochraně ovzduší nařízením o povinném přimíchávání do fosilní nafty.

Bez této podpory státu by biopalivo z řepky nebylo konkurenceschopné. Jde přitom o podporu finančně přímo masivní.

V letech 2016 až 2020 má „řepková“ daňová úleva činit celkem 8,1 miliardy Kč. Tuto sumu stát nevybere na daních a tím masivně podpoří produkci a prodej biopaliv.

Podle některých odhadů by v tomto období měla na Agrofert připadnout úleva (tedy podpora) ve výši celkem zhruba 1 miliardy Kč.

Podstatným benefitem pro Babišovy (ovládané dnes nepřímo skrze fond) agrofirmy firmy může být také dodávka osiva, hnojiv a postřiků pro pěstování řepky. Podle odhadů by jen tyto dodávky mohly Babišovu (dnes nepřímo spravovanému skrze svěřenský fond) agrochemickému holdingu generovat tržby v řádu miliard Kč ročně.

Negativa řepky

Za hlavní negativní dopad průmyslového pěstování řepky je považována devastace půdy v důsledku potřeby častého hnojení chemikáliemi. Řepka je totiž velmi náchylná na choroby, jež způsobují různí škůdci. Aby se dožila produkčního věku, je potřeba ji často chemicky ošetřovat; se všemi z toho logicky plynoucími negativními ekologickými důsledky…