Podle lidí by neměl mít prezident Zeman vyšší pravomoce, než má dosud
Pravomoce prezidenta by měly zůstat stejné. Domnívá se to hned 61 procent lidí, 16 procent dotazovaných by pravomoce hlavy státu zúžilo, 15 procent by je rozšířilo. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.
Posílení pravomocí prezidenta by uvítali starší lidé, občané levicového smýšlení a sympatizanti KSČM a SPD. Jejich umenšení by naopak oslovilo příznivce občanských demokratů, TOP 09 a lidovců. Pro zúžení by byli rovněž mladí lidé mezi 20 a 29 lety.
O posílení pravomocí v minulosti hovořil prezident Miloš Zeman. Zdůvodňoval to tím, že jeho mandát vzešlý z přímé volby je podle něj silnější než u jeho předchůdců.
Právo udělovat amnestie, milosti a mírnit tresty by prezidentovi ponechalo 49 procent dotázaných. Podle 42 procent lidí by měl mít tuto možnost jen se souhlasem jiné politické instituce. Sedm procent respondentů by hlavě státu tuto pravomoc odňalo.
Právo zastavovat soudní řízení by hlavě státu ponechala čtvrtina lidí, 44 procent by opět preferovalo kontrasignaci a 28 procent lidí má za to, že prezidentovi tato pravomoc nepatří.
Jmenovat a odvolávat rektory by měl prezident podle 32 procent dotázaných, 44 procent lidí by opět preferovalo nutný souhlas další instituce a podle 16 procent lidí tato pravomoc prezidentovi nepřísluší.
Relativní shoda panuje v názoru na pravomoc udělovat státní vyznamenání. Prezidentovi ji přiznává 62 procent respondentů, zatímco třetina lidí by ji doplnila o nutný souhlas další instituce.
Pravomoc vypsání nových voleb a rozpuštění Sněmovny ve výjimečných, Ústavou daných případech, přiznává hlavě státu 73 procent lidí. Dalších 12 procent by tuto možnost ponechalo čistě na uvážení prezidenta a pět procent respondentů by do tohoto procesu prezidenta vůbec nezapojovalo.
Průzkum proběhl od 3. do 15. března a zapojilo se do něj 1061 respondentů.
(jaz)
