Projekt Free Private Cities získal povolení vytvořit na hostitelském státu nezávislé a plně soukromé město ve Střední Americe (na snímku mrakodrapy privátního města Gurgaon v Indii, které ovládají a řídí indičtí podnikatelé).
Firma Free Private Cities vytvoří ve Střední Americe nové, na státu nezávislé soukromé město, které bude založeno na tržních a svobodných principech. Redakci to potvrdil německý podnikatel Titus Gebel, který je iniciátorem a organizátorem konceptu nezávislých a svobodných soukromých měst.
Titus Gebel informoval, že se jeho organizaci, respektive firmě Free Private Cities (FPC) podařilo uzavřít dohodu s vládou jedné ze středoamerických zemí o vytvoření nového, na státu nezávislého soukromého města.
„Ano, jde o projekt ve Střední Americe,“ potvrdil Gebel, aniž by zatím upřesnil, o který stát se konkrétně jedná.
„Získali jsme zde již území, včetně povolení vlády a také příslušný zákon pro toto místo, jež nám dávají významnou právní autonomii, tedy vlastní právní a sociální systém, vlastní soudnictví, vlastní policii, vlastní daňovou pravomoc a celní režim,“ upřesnil.
Titus Gebel (FPC): „Získali jsme již území, včetně povolení vlády a také příslušný zákon pro toto místo, jež nám dávají významnou právní autonomii, tedy vlastní právní a sociální systém, vlastní soudnictví, vlastní policii, vlastní daňovou pravomoc a celní režim.“
Podotkl, že sice ještě nepůjde o „plně svobodné soukromé město“, které by zahrnovalo všechny principy projektu Free Private Cities, ale i tak se podle Gebela jedná o „velký krok tímto směrem“, tedy k naplnění svobodných vizí jeho organizace.
„Tato jednání jsme dokončili teprve před pár dny, takže jsme jejich výsledek ještě nestihli oznámit veřejnosti,“ uvedl Gebel na konto dohody s inkriminovanou vládou.
„Brzy tak učiníme s tím, že současně nabídneme možnost podílet se investičně na tomto projektu,“ dodal Gebel, jehož organizace FPC považuje svobodná soukromá města za další vývojový krok v evoluci konceptu speciálních (svobodných) ekonomických zón.
Svobodné soukromé město ve střední Americe by se stalo prvním realizovaným projektem organizace Free Private Cities, jejímž cílem je vytvářet „nestátní města“, v nichž roli státu má vykonávat soukromá firma.
Indické město Gurgaon (na snímku) ovládají a řídí tamní podnikatelé. Město zažívá nebývalý ekonomický rozvoj.
Fungování soukromého města
Soukromý subjekt by se stal „operátorem“ (provozovatelem) města a poskytovatelem základního právního rámce a služeb pro obyvatele.
„Preferuji klasický liberální minarchistický modeI (minarchismus na rozdíl od anarchismu uznává existenci minimálního státu; pozn. redakce), v němž roli státu vykonává soukromá společnost, jejíž působení je vázáno bilaterálními smlouvami s jednotlivými občany,“ vysvětlil Gebel.
Musí však jít o pevně dané smlouvy, nikoliv o klasickou státní ústavu, „kterou státní autority mohou kdykoliv změnit anebo interpretovat tak, jak se jim právě hodí“.
„Domnívám se, že tento model bude fungovat nejlépe a bude přijatelnější pro více lidí,“ upřesnil Gebel.
Monacké knížectví, městský stát.
Monako jako vzor
Určitým vzorem pro Gebelova autonomní soukromá města jsou dnešní městské státy, jako Monako (v němž Gebel v současnosti žije) či Singapur.
„Námi koncipované svobodné soukromé město se však liší v tom, že nebude mít zastupitelstvo, ani parlament ani knížete, kteří by mohli měnit zákony a pravidla fungování společnosti,“ podotkl dále Gebel.
Jak již dříve uvedl, „v soukromém svobodném městě neplatí ono občas užívané úsloví o tom, že pokud zasedá Parlament, tak jsou svobody a majetky občanů vážně ohroženy…“.
Ředitel starosta
Soukromé město založené na konceptu Tituse Gebela má provozovat soukromá firma, jejíž ředitel by současně působil jako starosta města.
Obyvatelé města mají být současně zákazníky této firmy, která jim za pravidelný, smluvně daný roční poplatek zajišťuje základní služby, jako je ochrana života, svobod a soukromého vlastnictví.
Obyvatelé, a tedy současně zákazníci města mají práva a závazky garantovány písemnou smlouvou se soukromým provozovatelem. Mimo to mají občané města naprostou svobodu konat cokoliv.
Výhodou takového města má být garance právních jistot (operátor města nemůže měnit své smluvně ukotvené závazky vůči obyvatelům ani jejich práva), absolutní bezpečnost a samozřejmě zachování svobody obyvatel.
Svoboda konání
Jak popisuje Gebelova organizace, „v soukromém městě se můžete sami rozhodnout, za které produkty a služby chcete utratit své peníze“.
„Máte zde absolutní svobodu svého konání, která je limitována pouze právy jiných občanů a základními pravidly, která jsou zakotvena smlouvou s městským operátorem,“ prezentovala FPC svoji vizi soukromého města.
Tato pravidla zahrnují svobodu slova, plnou svobodu uzavírat smlouvy a svobodu sdružování s jinými spoluobčany města.
„Jakékoliv interakce mezi obyvateli probíhají výlučně na bázi dobrovolnosti a pod přísným zákazem jakýchkoliv agresí,“ uvedli organizátoři projektu.
Soukromé metro v plně privatizovaném indickém městě Gurgaon.
Jak Gebel upozornil dále, soukromé město by v plné míře garantovalo ekonomická a občanská práva. V opačném případě by prý soukromé město pro zákazníky nebylo atraktivní.
„Každý občan má smlouvu s poskytovatelem služeb a může jej žalovat za porušení kontraktu. V případě poskytnutí špatných služeb může každý zákazník zadržet pravidelnou roční platbu nebo může požadovat náhradu škod, pokud by se stal obětí trestného činu, protože městu zaplatil za svoji absolutní bezpečnost,“ vysvětlil Gebel.
Jakékoli spory mezi operátorem města a obyvateli mají být projednávány před nezávislými rozhodčími tribunály, které nejsou součástí města (tedy jsou nezávislé na firmě, která soukromé město provozuje).
Demokracie zakázána
Klasické státní demokratické mechanismy by v soukromém městě neměly místo.
„Dokážu si však představit jakousi akcionářskou demokracii, pokud budou obyvatelé vlastnit akcie firmy, která je provozovatelem města,“ naznačil šéf projektu FPC, Titus Gebel.
Nebo by v soukromém městě mohla být uplatňována „korektivní demokracii“, v níž mohou obyvatelé většinovým hlasováním odmítnout nová pravidla.
„Nicméně v korektivní demokracii mohou lidé nová pravidla pouze odmítnout, ale nesmí zavádět pravidla nová, neboť to by nakonec vedlo k přerozdělování a ke všem těm dobře známým problémům, které dnes existují v klasických demokratických státech,“ doplnil Gebel.
Honduras a Guatemala
Soukromá či polosoukromá, na státech částečně nezávislá města nejsou úplnou novinkou. Podobné experimenty probíhají a to většinou na bázi charterových měst či speciálních ekonomických zón.
V poslední době se v této souvislosti hovořilo například o Hondurasu, konkrétně o městu Amapala, které se mělo změnit na nezávislé město na bázi speciální ekonomické zóny. Například The Economist označil tento honduraský projekt za „tropickou miniutopii“.
Už v roce 2012 honduraské vláda schválila vytvoření 3 soukromých měst, která měla mít svoji autonomní policii, zákony, vládu a daňový systém.
Diskutován byl také projekt „dokonale bezpečného“ soukromého „města“ (v zárodku mělo jí spíše o autonomní luxusní městskou čtvrť) pro nejbohatší elitu v Guatemale, v lokalitě Paseo Cayala poblíž guatemalského hlavního města Guatemala City. (sfr)
