Babišovo hnutí ANO oproti červenci v srpnu posílilo o 1,1% bodu. V tuto chvíli by tak ve sněmovních volbách získalo podporu 23,9 % voličů. Druhá ČSSD, která by nyní získala podporu 19,1 % voličů, naopak ke konci letošních letních prázdnin oslabila o 2,1 %. 

Výsledky aktuálního průzkumu zveřejnila agentura SANEP. Po nedávné vládní krizi a sporech uvnitř vlády kvůli reorganizaci policie, kdy ANO ztrácelo podporu své voličské základny, se volební preference občanů ČR vrátily víceméně zpět k předchozím hodnotám.

„Zatímco v minulých měsících, kdy hnutí ANO oslabovalo, a ČSSD posilovala, nastává v srpnu jasný obrat,“ uvedla agentura.

S tím, že důvodem opětovného posilování hnutí ANO a naopak oslabováním ČSSD může být „postoj představitelů dvou nejsilnějších vládních stran k uprchlické problematice, stejně jako eskalující postoje médií a politiků ve vztahu k EU, NATO, USA a Rusku.“

Premiér Bohuslav Sobotka coby předseda ČSSD na rozdíl od šéfa ANO Andreje Babiše nese i v očích veřejnosti přímo zodpovědnost například právě za mezinárodní řešení uprchlické krize, které je po sérii teroristických útoků opět hlavním předmětem evropských jednání.

Ačkoliv Sobotka například v těchto dnech prohlásil, že v Česku nechce silné muslimské komunity (načež byl citován mnohými zahraničními médii) a byl dlouhodobým odpůrcem povinných kvót na přerozdělení německých azylantů do zemí EU, zítra přijme na návštěvě v ČR německou kancléřku Angelu Merkelovou. A právě jí mnozí dávají uprchlickou krizi ve střední Evropě za vinu.

Tento týden Merkelová po svých cestách po Evropě například vyzvala k přísnějšímu monitoringu pohybu osob uvnitř Schengenu a podle některých německých médií stále vidí jako krizové řešení problematiky uprchlíků povinné kvóty.

Na nekritické a oddané voliče již strany spoléhat nemohou

Obraty ve voličské přízni u dvou největších politických soků a zároveň vládních partnerů podle průzkumu kromě jiného také naznačují, že voličská přízeň je vrtkavá. Strany proto v předvolebním boji nemohou spoléhat na nekritické a plně oddané voliče, což bude mít zřejmě značný vliv na jejich kampaně před krajskými a senátními volbami.

Třetí nejsilnější stranou zůstává KSČM, která se i přes další ztrátu 0,2% bodu oproti předchozímu měsíci těší přízni 13,4% voličů.

ODS měla v srpnu podporu 11,2 % a KDU-ČSL 6,3 % voličů. Poslední stranou, která by nyní překročila 5% hranici nutnou pro vstup do dolní sněmovny, by byla TOP 09 s podporou 6,1 % voličů.

Těsně pod pětiprocentní hranicí by v srpnu skončila opět se ziskem 4,7% hlasů strana Tomio Okamury SPD,, stejně jako strana Svobodných.

Zatímco SPD oslovuje podle STEM spíše levicově orientované voliče, kteří se ztotožňují zejména s proti uprchlickou a euroskeptickou rétorikou předsedy Tomia Okamury, Svobodní s takřka identickou rétorikou cílí na pravicové voliče.

Piráti se aktuálně těší přízni 4,2% voličů a ve srovnání s červencem posílili o 0,2% bodu. Strana Úsvit-NK má aktuálně podporu 1,4% hlasů. Starostové a nezávislí se pak v sprnu těší podpoře 0,5% voličských hlasů.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 11. až 17. srpna 2016 na vybrané skupině 2 364 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR starších 18 let. Celkově se průzkumu zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů.

(hej)