Návrh EK na dohodu o brexitu by vedl k vytvoření hranice mezi Severním Irskem a Británií. 

Britská premiérka Theresa Mayová odmítla návrh Evropské komise na dohodu o Brexitu. Mayová v Dolní sněmovně řekla, že žádný britský premiér by takový návrh neakceptoval. Návrh EU se detailně zabývá mechanismem záložní varianty pro postavení Severního Irska.

Úprava pohybu zboží a osob na vnitřní irské hranici (mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je částí Spojeného království) je předmětem dlouhých debat a problém byl zatím jenom odložen.

Návrh EU počítá s tím, že pokud by výsledkem budoucích jednání byla taková obchodní dohoda mezi Spojeným královstvím a EU, která by vyžadovala znovuzavedení celních kontrol, vytvoří Severní Irsko s Irskou republikou „oblast společné regulace“, kde bude nadále platit v plném rozsahu regulace EU. Díky tomu by nemusela být vytvořena vnitřní irská hranice (tedy hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou).

Nutným následkem takového postupu by však byl vznik hranice mezi Severním Irskem a Británií…

Uvedený návrh je pro britské vyjednávání extrémně nevýhodný, protože by znamenal nutnost se na dohodnout na celní unii s EU. Volnější obchodní dohoda nebo nedohoda, ale také i jenom prodloužení doby na dohodu za stanovenou lhůtu by automaticky odtrhly Severní Irsko od Británie a obchodně a regulatorně jej přičlenily k Irské republice.

Netřeba zmiňovat, že návrh za nepřijatelný označili i irští unionisté, kteří trvají na zachování svazku Severní Irska a Velké Británie.

Evropská komise evidentně spoléhá na vzpouru části konzervativních poslanců, kteří by se přidali k labouristům a odhlasovali celní unii s EU. Vláda Mayové by tak padla a Británie by směřovala k dalším předčasným volbám, které by v představách EU mohli vyhrát zastánci opakování referenda o Brexitu.

Britská libra reagovala na poslední vývoj mírným poklesem vůči dolaru. Ranní kurs GBP/USD 1,391 oslabil po čtvrté hodině našeho času na 1,378.

Británie má problém s celní unií 

Britská debata ohledně podoby odchodu z EU se štěpí především okolo budoucího uspořádání obchodních vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. V centru britských debat je především návrh celní unie, který by udržel stávající bezcelní obchodní vztahy i po Brexitu.

Jenže celní unie by znamenala, že by odchod Velké Británie z EU (tedy brexit) nebyl úplný.

Celní unie je ve své podstatě obchodní dohodou, která umožňuje skupině členských států obchodovat mezi sebou bez cla a se státy mimo celní unii za podmínek stejných pro všechny členy celní unie. Jakmile se zboží dovezené z nečlenské země celní unie dostane jednou na vnitřní trh, může se už volně pohybovat mezi členskými státy bez dalších překážek.

Uzavření celní unie je především přáním britských průmyslníků a finančního sektoru. Taková dohoda by minimalizovala dopady opuštění jednotného trhu EU. Tento společný trh EU je mnohem hlubší dohodou garantující nejen svobodný pohyb zboží a služeb, ale i osob a kapitálu.

Za celní unii s EU se staví i opoziční labouristická strana a i významná část konzervativních poslanců. Pravděpodobně tak existuje v Dolní sněmovně velká většina poslanců, kteří by hlasovali ve prospěch celní unie.

Uzavření celní unie by uvítali i čeští vývozci, pro které je Británie pátým nejdůležitějším exportním trhem v objemu 210 miliard korun ročně.

Netřeba dodávat, že uzavření celní unie by uvítali i čeští vývozci, pro které je Británie pátým nejdůležitějším exportním trhem v objemu 210 miliard korun ročně.

Zrada brexitu

Ale konzervativní strana není jednotná. Významná část jejích poslanců a ministrů tvrdí, že uzavření celní unie s EU by bylo zradou Brexitu, který by tak nebyl úplným odtržením od EU.

Ministr zahraničních věcí Boris Johnson a ministr obchodu Liam Fox argumentují (a mají pravdu), že celní unie Británii znemožní uzavírat obchodní smlouvy s dalšími zeměmi čistě podle svého vlastního uvážení a dodávají, že budoucnost Británie je v obchodování s mimoevropskými státy.

Jenže k uzavření obchodní smlouvy například s USA potřebuje Británie volné ruce, nesvázané závazky plynoucími z celní unie s EU.

Jenže, jak na druhou stranu varuje britské ministerstvo financí, znovuzavedení hraničních a celních kontrol by přineslo významné administrativní náklady a snížilo by rychlost oběhu zboží v britské ekonomice.

Není třeba zdůrazňovat, že například automobilový sektor (Británie vyrobí asi 1,7 milionu aut ročně) je na dodávkách „just in time“ životně závislý.

Po katastrofálním volebním výsledku v minulém roce ztratila konzervativní strana v Dolní sněmovně většinu a premiérka Mayová pokračuje ve své funkci jenom díky dohodě s irskými unionisty, kteří ji dávají většinu pár hlasů.

Vláda má tak malou většinu, že konzervativní zastánci tvrdého a úplného Brexitu, i když v menšině ve vlastní straně, jsou dostatečně početní na to, aby odepřením své podpory kabinetu, dosáhli pádu vlády. Premiérka Mayová, pokud chce nadále zůstat v Downing street č. 10, se s nimi proto musí dohodnout. (mar)