Ministerstvo kultury rozdělovalo peníze na opravy památek netransparentně a nekoncepčně. Vyplynulo to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). U většiny oprav neúměrně rostly náklady a trvání rekonstrukcí.
Ministerstvo se řídilo požadavky příspěvkových organizací, místo aby rekonstrukce, které podpoří, vybíralo na základě svých priorit.
„Pořadí akcí k financování se neřídilo přidělenými body. V některých případech měly akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením,“ uvedli kontroloři.
Ministerstvo kritiku odmítlo. Univerzální a všeobjímající systém kritérií lze prý vytvořit jen obtížně, uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Ministerstvo rozděluje peníze na rekonstrukce, modernizace a údržbu kulturních památek a státních hradů a zámků ze 2 programů státního rozpočtu. NKÚ prověřil 4 z podprogramů, v jejichž rámci ministerstvo v letech 2008 až 2015 podpořilo 559 akcí za 5,2 miliardy korun.
NKÚ kromě toho upozornil, že resort předem nestanovil, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit. Nebyla stanovena ani maximální výše podpory, kterou mohly organizace získat.
Starší ze 2 programů měl skončit v roce 2007 a vyhodnocen měl být v roce 2008. Dokumentace se však pětkrát změnila. Termín ukončení programu tak posunul na rok 2017.
Vyčleněné peníze na tento program se postupně navýšily z 2,6 miliardy korun na více než 8,8 miliardy korun.
Druhý program byl prodloužen o 3 roky a prostředky navýšeny z 1,9 miliardy na 3,6 miliardy korun.
Rekordní zpoždění mezi kontrolovanými rekonstrukcemi se objevilo u opravy fasád Národního divadla, která se zpozdila o 7 let.
(bož)