Společnost Investhold se sídlem na Marshallových ostrovech žaluje matku majitele realitní skupiny CPI Property Group Radovana Vítka Miladu Malou. V článku naleznete i další zajímavé zprávy o problémech českých byznysmenů v uplynulém období.
Investhold žaluje Vítkovu CPI až o 30 miliard korun
Společnost Investhold se sídlem na Marshallových ostrovech podala u Městského soudu v Brně žalobu na matku majitele realitní skupiny CPI Property Group Radovana Vítka Miladu Malou. Firma požaduje u soudu určení nároku za půjčku peněz. V krajním případě by pokuty mohly překročit až 30 miliard korun.
Nárok Investhold uplatňuje vůči Malé, kterou označuje za svého dlužníka, a přeneseně vůči skupině CPI ovládané Vítkem. Podnik tvrdí, v letech 2008 až 2016 financoval Vítkovy aktivity, a umožnil tak skupině CPI Property Group rychle získat pozici jedné z nejsilnějších evropských realitních společností.
Žalující společnost tvrdí, že půjčila Malé více než osm miliard korun. V důsledku neplnění a porušení uzavřených dohod ze strany Radovana Vítka přikročila společnost Investhold k vymáhání svých nároků, uvedla firma.
CPI považuje zprávu za účelovou a nepravdivou, snažící se poškodit její jméno. Podle mluvčího Jana Buriana CPI žádné peníze nedluží a bude se bránit všemi prostředky. Za skupinou Investhold podle něj stojí kontroverzní podnikatelé Marek Čmejla a Jiří Diviš, kteří byli ve skupině odsouzených ve Švýcarsku za podvod a praní špinavých peněz v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti.
Právní zástupce Malé Tomáš Rybář taktéž sdělil, že ani ona nemá žádné závazky vůči Investholdu a bude se bránit. Malá byla v původně Vítkově firmě Czech Property Investment několik let oficiálně většinovým vlastníkem. Vítek v té době firmu řídil. Jedním z důvodů bylo podle médií Vítkovo rozvodové řízení.
Tesař a Krušina si rozdělují byznys Energo-Pro s elektrárnami
Dva čeští miliardáři Jaromír Tesař a Jiří Krušina si po 20 letech rozdělí majetek po společném podnikání. Hodnota aktiv jejich firmy Energo-Pro, do níž spadá 50 vodních elektráren zejména v Gruzii, Turecku, Bulharsku a Česku a která zaměstnává zhruba 8 tisíc lidí, se odhadem pohybuje mezi 30 a 40 miliardami korun.
Informaci jako první uvedly Hospodářské noviny.
Tesař sdělil, že „šlo o dlouho připravovanou strategii“ a s Krušinou budou nadále spolupracovat na jiné bázi.
Tesař v Energo-Pro doposud vlastnil 75 procent, Krušina zbylou čtvrtinu. V rámci dohodnutého vyrovnání zůstane firma Tesařovi a spolu s ní i všechna její zahraniční aktiva a dvě české vodní elektrárny v Litoměřicích a Brandýse nad Labem, napsal server.
Krušinovi připadne zbylých 11 českých malých vodních elektráren a dostane také podíl z nynějšího prodeje aktiv v Gruzii.
Tesařovi spolu se dvěma zmiňovanými vodními elektrárnami v Česku zůstane distribuce elektřiny a 14 vodních elektráren v Bulharsku, kde měla firma v posledních letech problémy s tamní levicovou vládou ohledně cen elektřiny.
Tesař si podrží také pět vodních elektráren v Turecku, zůstane mu i slovinský výrobce turbín Litostroj a jeho česká dceřiná projekční a konstrukční firma ČKD Blansko Engineering.
Agrofert může přijít o prasečí farmu na Plzeňsku
Společnosti Animo Žatec, která spadá do holdingu Agrofert, hrozí, že přijde o velkou výkrmnu prasat v Kokořově na Plzeňsku. Podnik dříve patřil zadlužené společnosti Kokořovská, a. s. Její tehdejší majitelé areál nedlouho před vyhlášením konkurzu nevýhodně prodali. Tím byli podle konkurzního správce společnosti poškozeni věřitelé podniku. Na případ upozornil server Aktuálně.cz.
Agrofert se aktérem stal poté, co před deseti lety ovládl společnost Podnik živočišné výroby (PŽV) ve Strakonicích. Ta tento statek v roce 2001 koupila.
Případ se táhne více než 15 let kvůli otázce, zda mohlo představenstvo strakonického Podniku živočišné výroby (PŽV) vědět, že je společnost Kokořovská před krachem a uvedená transakce poškozuje její věřitele.
Nejvyšší soud koncem loňského roku rozhodl, že o vlastnictví areálu musí soudy znovu jednat. Že se výkrmna vrátí do konkurzní podstaty společnosti Kokořovská, je možné. Soudy původně žaloby zamítaly kvůli tomu, že za strakonický podnik jednal prokurista.
Agrofert ani Animo Žatec nechtějí případ komentovat. Animo Žatec přitom už dříve tušilo, že soud může prohrát. Před třemi lety proto podalo reciproční žalobu, v níž požadovalo zpět tehdejší kupní cenu 25 milionů korun a dalších 8,8 milionu za zhodnocení nemovitosti.
Zaměstnanci Vítkovic protestovali proti Světlíkovi
Zhruba 400 zaměstnanců Vítkovických strojíren, někdejší firmy Vítkovice Power Engineering (VPE), protestovalo v Ostravě proti společnosti Vítkovice, a. s., z holdingu podnikatele Jana Světlíka. Společnost žalobou žádá, aby soud zrušil smlouvu o prodeji výrobních částí její dceřiné firmy VPE.
Divize Energetické strojírenství (Kotlárna) a Mostárna nyní patří Vítkovickým strojírnám a zaměstnanci se obávají, že kvůli této žalobě hrozí v podniku s 650 zaměstnanci zastavení výroby a propouštění.
Zaměstnanci strojíren žádají, aby Vítkovice, a. s., žalobu stáhly, nebo aby o ní soud rozhodl velmi rychle. Sešli se s transparenty před sídlem firmy a protestním pochodem přešli zhruba 1,5 kilometru před ředitelství vítkovického holdingu.
VPE dřív byly jednou z klíčových dceřiných firem Vítkovic, a. s. V roce 2016 se ale několik firem ze Světlíkova holdingu dostalo do potíží, VPE skončily v konkurzu a insolvenční správce David Vandrovec začal jejich majetek rozprodávat. Kotlárna a Mostárna se tak dostaly do majetku Vítkovických strojíren. Vítkovice, a. s., nyní tento prodej, který schválil věřitelský výbor i soud, napadly.
(pel)