Stavba dálnic v Česku je podle poslední kontroly pomalá. Ministerstvo dopravy nestihne dokončit síť do roku 2050.

Stavba dálnic v České republice vázne. Ministerstvo dopravy nestihne dálniční síť dokončit do roku 2050, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle kontrolorů se tempo výstavby dálnic stále zpomaluje a na vině jsou především byrokratické překážky.

Kontroloři prověřovali období od roku 2013 do června 2017, zahrnující konec vlády Petra Nečase (ODS), vládu Jiřího Rusnoka a od ledna 2014 vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž měli resort dopravy na starost ministři za hnutí ANO. V tomto období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic.

„Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo,” uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner.

V letech 2018 až 2020 ministerstvo dopravy pravděpodobně zprovozní jen sedm staveb v délce 52 kilometrů, což je v průměru 17 kilometrů ročně. Dálniční síť přitom původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Tento termín resort několikrát posunul a nyní je stanoven na rok 2050.

Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle – zbývá postavit ještě 833 kilometrů z plánovaných 2 073 kilometrů. Aby to MD stihlo, muselo by ročně otevírat přibližně 25 kilometrů dálnic.

Výstavbu podle NKÚ zpomalují problémy v přípravě staveb – opakující se napadání a odvolávání účastníků územního a stavebního řízení, řešení výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živočichů i dlouhé majetkoprávní vypořádání.

Příkladem je třeba stavba D1 Říkovice–Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno roku 2000, ale dodnes nebylo ukončeno majetkoprávní vypořádání.

Kontrola zároveň ukázala, že náklady na výstavbu dálnic klesly. Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012, jak vyplynulo z dřívější kontroly NKÚ.

(pel)