Dotace na tapetě. Stát dotoval lesní posedy částkou více než 300 tisíc korun. Běžná cena je sotva desetinová.

Zneužité dotace ve prospěch vyvolených. Tentokrát na lesní posedy.  Ministerstvo zemědělství běžně přidělovalo dotaci na 1 posed ve výši přes 300 tisíc korun. Skutečná cena posedu však dosahuje zhruba pouhé desetiny. Na marnotratné plýtvání státu poukázal ve své nejnovější zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. 

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na podporu lesnictví v letech 2011 až 2016, a to jak z programů rozvoje venkova financovaných z rozpočtu Evropské unie, tak z národního dotačního programu a příspěvků na hospodaření v lesích z národních peněz.

NKÚ prověřoval, jak Ministerstvo zemědělství (MZe), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a některé krajské úřady vybíraly a hodnotily žádosti o dotace nebo jak vyhodnocovaly dopady rozdělených peněz.

Celkově úřad prověřil vzorek 230 milionů korun.

Nedostatky kontroloři odhalili u Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Ministerstvo v něm podle NKÚ v některých případech nestanovilo finanční strop pro jednotlivé druhy výdajů. Nastavilo také míru dotací na 100 procent, a žadatel se tak na výdajích nemusel vůbec finančně podílet.

Například jeden ze žadatelů chtěl dotaci na vybudování pěti pozorovatelen zvěře. Na jednu z těchto pozorovatelen získal 348 tisíc korun, na každou další dostal 295 tisíc korun.

„Tím, že chyběl limit pro způsobilé výdaje a dotace pokryla veškeré náklady projektu, nemusel se žadatel vůbec zabývat cenou pozorovatelen,“ uvedl NKÚ. Cena posedu se přitom pohybuje maximálně do 30 tisíc korun. Dá se však pořídit i podstatně levněji.

Ministerstvo podle kontrolorů nestanovilo ani limity pro výdaje na obnovu lesů po kalamitách. V jednom případě tak platilo 13 tisíc korun za opravu metru lesní cesty. Ovšem pokud byla rekonstrukce financována sice ze stejného programu, ale se stanoveným limitem, byla cena zhruba 3000 korun za jeden metr.

V obou případech přitom šlo o dva navazující úseky cesty ve stejné lokalitě a peníze získal ten samý příjemce.

„Problematické bylo i to, že žadatel nemusel předkládat fotografie vzniklých škod nebo jiné důkazy. Nemusel dokládat ani to, jak rozsáhlé části lesních pozemků byly zničeny, stejně jako neměl povinnost doložit výši škod,“ uvedl NKÚ.

Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí. Zdůraznilo, že NKÚ nehovoří o zneužití fondů a sděluje, že systém financování lesnických opatření je funkční a účelný. Stoprocentní míra podpory je o podobných projektů podle ministerstva adekvátní a v souladu s evropskou legislativou.

V případě obnovy lesů po povodních jde prý o projekty, kdy byla třeba stržena celá cesta ve svahu, nebo byl zničen propustek při přechodu cesty přes potok.

„Z tohoto vyplývá, že je cena opravy daného úseku cesty včetně preventivního zvýšení kapacity propustku mnohonásobně vyšší než běžná oprava cesty v neporušeném terénu,“ sdělilo ministerstvo.

Ministerstvo podle NKÚ nedosáhlo plánovaného cíle v opatření Platby v rámci NATURA 2000 v lesích, které mělo zalesnit původně 37 tisíc hektarů.

„Kvůli složitosti administrace, nastavení podmínek a dlouhé době čekání na vyplacení dotace využilo této podpory jen 21 žadatelů, zalesněno tak bylo jen 1500 hektarů plochy,“ konstatovali kontroloři.

Podle ministerstva ovšem nešlo o zalesnění, ale o zachování lesních porostů s významnou ekologickou hodnotou. Do opatření mohly být zařazeny pouze cenné listnaté porosty v mýtním věku, kdy nejčastěji dochází k jejich nahrazení méně cenným, například smrkovým porostem. Tím se snížila možná plocha podpory. (sfr)