Elektronickou evidenci tržeb omezit pouze pro plátce DPH, navrhlo šedesát šest poslanců z ODS, TOP 09, hnutí STAN, Pirátů a z hnutí SPD v novele zákona, kterou předložili Poslanecké sněmovně. Pod návrhem jsou podepsáni předseda SPD Okamura či exšéf TOP 09 Kalousek, nikoliv ale předseda ODS Petr Fiala.
Skupina poslanců v novele navrhla, aby se povinnost EET týkala jen registrovaných plátců daně z přidané hodnoty.
„Elektronická evidence tržeb by se tak uplatnila pouze na osoby, které jsou poplatníky daně z příjmů a současně jsou registrovanými plátci daně z přidané hodnoty, tedy jejich obrat překročí 1 milion korun (případně se k dani registrují dobrovolně),“ uvádí se v návrhu.
V případě osob, které své tržby již evidují podle platného zákona, ale nejsou registrovanými plátci daně z přidané hodnoty, by zanikla povinnost evidovat tržby. Neplátci DPH by se však podle této novely mohly dobrovolně rozhodnout, zda budou v evidenci tržeb pokračovat.
„Tyto osoby ale mohou ve lhůtě 30 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit příslušnému správci daně, že své tržby nadále hodlají evidovat. V takovém případě se má za to, že jejich povinnost evidovat tržby účinností tohoto zákona nikdy nezanikla,“ uvedli předkladatelé novely zákona o EET.
Ti se odvolávají na nález Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017, který ruší třetí a čtvrtou fázi „náběhu“ elektronické evidence tržeb. Soud v tomto rozhodnutí dále zrušil několik dalších ustanovení napadeného zákona pro jejich rozpor s ústavním pořádkem; první a druhá fáze ale zůstávají zachovány.
Předkladatelé novely jsou přesvědčeni, že ani podoba zákona po zásahu Ústavního soudu není přijatelná, když „nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele. Ostatně stejným směrem se ubírá i přesvědčivá kritika zákona ze strany menšiny členů Ústavního soudu, kteří upozornili na neblahé dopady elektronické evidence tržeb na některé subjekty“.
Ve svém odlišném stanovisku tak třetina soudců například uvádí, že „u malých podnikatelů nejde jen o bezprostřední finanční náklady, nýbrž i o zatížení podnikající osoby další starostí, kterých však má již nyní „nad hlavu“.
Podle předkladatelů novely nelze přehlédnout ani to, „že jsou zákonem jako třída likvidováni zejména starší menší podnikatelé bez počítačových znalostí a online připojení“.
Z těchto důvodů proto navrhli zúžit okruh subjektů, které evidenci tržeb podléhají, a to pouze na podnikatele s dostatečně vysokým obratem. Za vhodnou hranici považují tu, která je stanovena pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, tedy 1 milion Kč ročně.
S úpravou zákona o EET počítá i ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO.
Ta zamýšlí osvobodit od EET podnikatele s příjmy nižšími než 250 tisíc korun ročně. Vynětí z povinnosti EET chce podmínit placením paušální daně. (sfr)