Katalánsko znovu bojuje o nezávislost a volí nový parlament.

Katalánsko znovu vyrazilo do boje o samostatnost. Ve španělské provincii začaly volby do parlamentu. Hlasování ukáže, do jaké míry lidé podporují bývalé vedení katalánské autonomní oblasti.

Podle dosavadních průzkumů jsou lidé v otázce nezávislosti rozděleni. Španělský deník El País uvedl, že vzrostla popularita liberální strany Ciudadanos (Občané), která se zasazuje za autonomii Katalánska v rámci Španělského království a za setrvání Španělska v Evropské unii. Podle odhadů by tato strana mohla získat 23 % hlasů.

Madrid si od voleb slibuje, že separatistické strany ve volbách ztratí absolutní většinu, kterou měly v katalánském parlamentu od minulých voleb z roku 2015. Bývalé katalánské vedení naopak doufá v silnější mandát od voličů pro jednání o nezávislosti.

Podle Juana Antonia Puigservera, zástupce ministerstva vnitra pověřeného dohledem nad průběhem voleb, se hlasování prozatím obešlo bez jakýchkoli incidentů. U mnoha z téměř 2700 volebních místností se ale od rána tvoří dlouhé fronty.

Na organizaci hlasování se podílí 65 tisíc lidí, na bezpečnost v ulicích dohlíží 10 tisíc katalánských a asi 3 tisíce španělských policistů. V pohotovosti jsou 2 tisíce dalších členů bezpečnostních složek.

Katalánsko uspořádalo 1. října referendum o nezávislosti navzdory odporu ze strany centrální vlády v Madridu. O 26 dní později vyhlásila oblasti nezávislost, kvůli čemuž vláda španělského premiéra Mariana Rajoye odebrala Katalánsku autonomii, zrušila jeho vládu a rozpustila parlament.

Lídr hnutí za katalánskou nezávislost Carles Puigdemont utekl do Bruselu, odkud vedl kampaň k dnešním volbám. I nyní si myslí, že je možné „porazit Rajoye“.

Na Puigdemonta a další čtyři lidi v jeho okolí byl španělskou vládou vydán mezinárodní zatykač. Osmnáct katalánských poslanců je trestně stíháno za separatismus a hrozí jim až 15 let vězení. Tři kandidáti jsou ve vazbě.

(pel)