Poslanci schválili státní rozpočet ČR pro rok 2018. Česko bude hospodařit se schodkem 50 miliard.
Sněmovna schválila deficitní státní rozpočet ČR pro rok 2018. Česko bude hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Proti schválení byla pouze ODS a TOP 09.
Rozpočet pro následující rok počítá s příjmy 1314,5 miliardy korun a výdaji 1364,5 miliardy korun.
Celkově parlament přesunul kolem 7 miliard korun. Poslanci přidali 3,3 miliardy korun na sociální služby, 1 miliardu korun na podporu agropotravinářského komplexu a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol.
Bez zvýšení prostředků na sociální služby nejméně o 3 miliardy korun nechtěli lidovci a ČSSD podpořit rozpočet jako celek.
Pro hlasovalo 140 poslanců ze 199 přítomných, podpořili ho poslanci bývalé vládní koalice, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL, k nimž se přidali poslanci SPD a KSČM.
Proti zvedlo ruku 31 zákonodárců z řad ODS a TOP 09. Piráti se až na poslankyni Lenku Kozlovou, která jej podpořila, zdrželi, zdržel se i klub STAN.
Babiš: Není to rozpočet nynější vlády
Občanská demokracie neprosadila návrh, aby sněmovna odebrala z několika rozpočtových kapitol celkem 28,2 miliardy korun a přesunula je do obsluhy státního dluhu. Podle ODS je rozpočet příliš málo ambiciózní a nehospodárný vzhledem k možnostem, které nabízí ekonomický růst.
TOP 09 chtěla již v prvním čtení vrátit rozpočet vládě s návrhem na snížení výdajů i schodku. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že jeho strana pokládá výdaje rozpočtu za neodpustitelně vysoké.
Rozpočet připravila bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), schvalovala ho však již nová Sněmovna vzešlá z říjnových voleb. Hospodařit podle něj bude nová vláda vedená Andrejem Babišem (ANO), která musí ještě Sněmovnu požádat o vyslovení důvěry.
Premiér Babiš uvedl, že nejde o rozpočet této vlády, ale o rozpočet vlády minulé koaliční.
„O to víc mě udivuje, že od koaličních partnerů přicházejí různé návrhy. Nedělejme politická gesta, když jsme u toho byli,” řekl.
Současně podotkl, že pro připravený rozpočet bude znamenat nečekaný výpadek verdikt Ústavního soudu, který zasáhl do projektu elektronické evidence tržeb a zarazil start třetí a čtvrté vlny EET. Vláda podle něj připraví novelu zákona o EET, ale neví, jaká bude ve sněmovně vůle ji podpořit.
(pel)
