Skupina disidentů se v Ústavním soudu pokusila zákon o EET zcela zrušit. Byla jich však jen třetina z celkového počtu 15 soudců.
Disidenti v Ústavním soudu se pokusili prosadit zrušení celého zákona o EET. Neuspěli však proti Rychetského většině soudců. Pět z celkových 15 soudců prosazovalo zrušení celého zákona, protože jej považují za protiústavní zásah do podnikatelského prostředí.
Pětice ústavních soudců-disidentů ve svém stanovisku dokonce zpochybnila smysl Ústavního soudu.
„Pokud Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit,“ uvedli ve společném odlišném stanovisku soudci Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.
Podle stanoviska této skupiny ústavních soudců není daňová disciplína vždy tou nejvyšší hodnotou.
„Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat,“ napsali.
EET se podle nich může pro mnohé stát „poslední kapkou“, kvůli které buď přestanou podnikat, anebo přejdou do šedé ekonomiky.
Test proporcionality
Další odlišné stanovisko sepsal k části odůvodnění soudce Ludvík David. Ten se domníval, že Ústavní soud měl na zákon uplatnit takzvaný „test proporcionality“, tedy zvažovat nikoliv jen racionalitu, ale i vhodnost, potřebnost a přiměřenost této právní úpravy.
Soudkyně Marie Tomková zase ve svém odlišném stanovisku poukázala na to, že soud odložil náběh třetí a čtvrté vlny EET, ačkoliv k tomu neměl výslovný podklad v návrhu skupiny pravicových poslanců.
Ti totiž navrhovali buď zrušit celý zákon, anebo některé jeho části, nikoliv však právě náběh zbývajících vln EET.
Tomková poukázala na „zarážející míru soudcovského aktivismu“. Odlišné stanovisko ke stejnému výroku zaujal i soudce Josef Fiala.
EET platí od roku 2016
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od letošního března je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
To by se však rozhodnutím Ústavního soudu mělo změnit. Třetí vlna se měla od března 2018 týkat třeba stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit také vybraní řemeslníci.
Třetí a čtvrtá vlna není podle nálezu ústavních soudců sama o sobě protiústavní, ale může začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.
Soud také zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. Jen do konce příštího roku zůstane platit nařízení, které vyřadilo z EET prodej vánočních kaprů a tržby těžce zrakově postižených.
Návrh na zrušení zákona o EET nebo některých jeho součástí podala v minulém volebním období skupina pravicových poslanců. Těm se podařilo uspět například se zrušením ustanovení, jež prý způsobovala potíže u bezhotovostních plateb a v činnosti internetových obchodů.
Tržby z bezhotovostních převodů jsou podle ÚS dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci. Ustanovení budou platit jen do konce února 2018, stejně jako část úpravy identifikačních údajů na účtence. Pravici vadilo, že se tam u fyzických podnikajících osob objevuje i rodné číslo. (sfr)
