Přehled nejnovějších zpráv o probíhajících válečných konfliktech a přípravách na další války.
Aktuální válečné zpravodajství: Přehled zpráv ze světových bojišť v týdnu od 8. do 14. srpna 2016. Na řadě míst světa se stále válčí. Mnoho států horečnatě zbrojí a připravuje se na válku. Přinášíme přehled nejnovějších zpráv o probíhajících válečných konfliktech a přípravách na další války.
Severokorejský Kim pohrozil zahájením války v každém okamžiku
(13. srpna 2016) Vůdce Severní Korei Kim Čong-un pohrozil nepřátelům zahájením „skutečné války“, která prý může začít v „každém okamžiku“.
Severokorejské státní sdělovací prostředky současně ještě zvýšily důraz na válečné zpravodajství. Poukázaly na vojenské cvičení USA a Jižní Korei a varovaly, že se mohou každým okamžikem „přelít do skutečné války“.
Japonská vláda v reakci nařídila, aby se země připravila na severokorejský vojenský úder, který může přijít kdykoliv. Japonské vojenské síly zůstanou ve stavu pohotovosti po dobu nejméně tří měsíců.
Severokorejci nedávno odpálili střelu středního doletu typu Rodong, která je schopna zasáhnout celou Jižní Koreu, ale i velkou část Japonska.
Před několika týdny KLDR odpálila tři balistické rakety, které dopadly po pěti až šesti stech kilometrech do Japonského moře.
Americký vojenský dron v Afghánistánu zabil vůdce džihádistů
(13. srpna 2016) Americký bezpilotní letoun v červenci zabil velitele Islámského státu v Afghánistánu, Háfize Saída, který byl bojovníkem Talibanu. K útoku došlo v okrese Kot v provincii Nangarhár.
Zabití vůdce IS Háfize Saída a dalších velitelů a bojovníků potvrdili představitelé armády USA.
ci byli zabiti při útoku amerického bezpilotního letounu 26. července,“ řekl agentuře Reuters.
Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Gordona Trowbridge přišel Saíd o život při společné operaci amerických a afghánských speciálních sil proti Islámskému státu v jižní části provincie Nangarhár.
Saíd se přímo podílel na útocích proti americkým a dalším zahraničním jednotkám a jeho skupina bojovníků věrná Islámskému státu využívala Nangarhár k výcviku a vyzbrojování radikálů.
Podle Pentagonu smrt tohoto vůdce zasáhne operace Islámského státu a negativně ovlivní schopnost Islámského státu verbovat nové bojovníky v regionu.
Rusko rozmísťuje na Krymu raketové systémy. Vojáky vyslala na hranice i Ukrajina
(12. srpna 2016) Moskva poslala na Krym několik raketových systémů S-400. Rusko pohrozilo, že v případě nutnosti přeruší diplomatické vztahy s Ukrajinou.
Ruský premiér Dimitrij Medveděv to prohlásil v reakci na údajnou snahu ruských i ukrajinských diverzantů o ozbrojený útok na poloostrově Krym.
„Po známých událostech byly u nás přerušeny diplomatické vztahy s Gruzií,“ řekl Medvedě. Připomněl tak rusko-gruzínskou válku v roce 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie.
„Nepřejeme si takové řešení. Pokud ale nebude jiná možnost, prezident může toto rozhodnutí učinit,“ dodal.
Nový raketový systém na Krymu dokáže údajně cílit až na 300 míst a sestřelit najednou 30 objektů ve vzdálenosti v řádu stovek kilometrů. Stejné systémy používá Rusko také v Sýrii, kde podporuje současnou vládu Bašara Asada.
Syrská vláda zřejmě shodila na Aleppo chlorové bomby
(11. srpna 2016) Syrská vláda čelí obvinění z válečného zločinu. Podle mezinárodní organizace OSN je zodpovědná za útok plynným chlorem na oblast kolem Aleppa, kterou ovládají protivládní rebelové.
Ve městě bojují povstalci se syrskou armádou, kterou podporují Rusové. Zdravotníci varovali, že situace je kritická.
Po útoku chlorem zemřeli údajně 4 lidé, mnoho dalších jich bylo zraněno. Syrští lékaři jsou často podle svých slov postaveni před volbu, které dítě mohou ještě ošetřit, a které musejí nechat zemřít. Ve městě zůstalo mnoho civilistů, podle odhadů až 1,5 milionu.
Zvláštní zmocněnec OSN Staffan de Mistura varoval, že pokud se podezření na chlor potvrdí, útok bude označen za válečný zločin. Jako bojová zbraň byl plynný chlor (vyráběný průmyslově) poprvé použit během 1. světové války. Jedna z organických sloučenin chloru se nazývá dioxin, a je velmi mutantní a karcinogenní.
Ve Vietnamu dioxin Američané masově rozprašovali na pralesy s cílem zbavit vegetaci listů. Následkem byly tisíce mrtvě narozených dětí, dětí narozených s hrůznými deformitami.
Čína buduje na Spratlyho atolech vojenské hangáry
(10. srpna 2016) Čína staví vojenské hangáry na několika Spratleyho ostrovech v jihočínském moři. Peking tím chce posílit svůj regionální vliv. Uvedlo to americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Upozornilo také, že Čína tím může ohrozit plavidla amerického námořnictva.
CSIS ve své studii upozornilo na výstavbu hangárů a letištních ploch na ostrůvcích či útesech Fiery Cross, Subi a Mischief.
Žádná armádní technika se však zatím podle studie na ostrovech nenachází. Hangáry však dokážou pojmout všechny typy čínských vojenských letadel.
Větší hangáry mohou sloužit jako úkryt pro bombardéry H-6, létající tankery H-6U, nákladní stroje Y-8 či radarový letoun KJ200, uvádí studie. Menší hangáry o šířce přes dvacet metrů pak mohou být určeny pro menší stroje a stíhací letouny.
Čínský prezident Si Ťin-pching na březnové návštěvě Spojených států Baracka Obamu ujišťoval, že výstavba na několika ostrůvcích v Jihočínském moři nemá nic společného se zbrojením. Spratleyho ostrovy spadají do území, na nějž si Čína činí nárok. (sfr)
