Šéf Hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že jeho (hypotetická) vláda provede reformu penzijního systému. Tato myšlenka je fantaskní a programově excentrická. Vždyť úspěšnou reformu penzí se nepodařilo dotáhnout ani silným vládním koalicím. Jak by se o skutečnou reformu mohla pokoušet všemi nenáviděná menšinová vláda, kterou chce Babiš ustavit?
Těsně před svým jmenováním premiérem Babiš oznámil, že jeho (připravovaná) vláda chce navyšovat důchody i reformovat penzijní systém.
Zvyšování důchodů je jistě reálné. Ekonomika a tedy i důchodové odvody rostou. Penzijní systém by se tak měl dokonce dostat do přebytku. Prosadit symbolické zvýšení penzí nevyžaduje politikou námahu; s vidinou dalších a dalších voleb na obzoru jistě nebude žádná strana proti…
Skutečná reforma penzí je však úplně jiné téma. Je to myšlenka velmi vznešená, ale pochází z jiného, méně reálného světa.
Dosypaný deficit
Uveďme nejdříve, že penzijní systém v České republice již 8 let v řadě generuje deficit mezi výběrem pojistného a výdaji na penze. Tuto chybějící částku je pochopitelně nutné do systému dosypat z jiných příjmů, než z výběru pojistného.
Penzijní systém se ale z krize nedostal ani v době silného ekonomického růstu. Deficit (tedy negativní rozdíl mezi výdaji na penze a povinnými důchodovými odvody) se proti předchozím období podstatně snížil a je nejnižší za posledních devět let.
Přesto je systém stále v deficitu, který na konci září 2017 činil 4,11 miliardy korun. V závěru loňského roku deficit přesahoval 16 miliard, když letos v pololetí to bylo 7,5 miliardy Kč. ČNB přitom na celý letošní rok ve své prognóze počítá s robustním meziročním růstem reálného HDP ve výši 4,5 %…
V Česku dnes máme „jen“ 2,38 milionu starobních důchodců a 5,1 milionu plátců důchodového pojištění. Na jednoho penzistu vychází 2,14 poplatníků (tedy osob, které reálně odvádějí důchodovou daň, což je přesnější výraz pro povinné důchodové pojištění).
Podle demografických prognóz však už v roce 2030 budou muset ufinancovat důchod jednoho penzisty jen dva lidé v produktivním věku (z nichž ovšem ne každý bude plátcem důchodového pojištění). A to je všeobecně považováno za problém, který vytváří potřebu zásadní reformy systému.
Druhý pilíř
Stát se naposledy pokusil reformovat důchodový systém za vlády (červenec 2010 až červen 2013) Petra Nečase (ODS, TOP 09 a VV; tato koalice měla luxusní většinu 118 poslanců). Ta prosadila tzv. druhý pilíř penzijního systému, který lidem umožnil (dobrovolně) přesměrovat menší část svých povinných důchodových odvodů do soukromých penzijních fondů (na svůj vlastní důchodový účet).
Do této reformy se zapojilo 85 tisíc lidí a celý experiment skončil neúspěchem. Sobotkova (a Babišova!) vláda tento druhý pilíř (tedy Nečasovu a Kalouskovu reformu penzijního systému) zrušila na konci roku 2015.
Chronický optimismus
Jestliže dnes Babiš hlásá, že systém zreformuje, pak buď trpí nemocí chorobného optimismu, a nebo jen plácá v předtuše neúspěchu při sestavování svých vlád a v předtuše potřeby reklamní politické kampaně před dalšími volbami.
Snažit se prosadit zásadnější reformu penzijního systému s menšinovou a všemi nenáviděnou vládou (která možná ani nezíská důvěru Sněmovny), to skutečně vyžaduje enormní schopnost politického snění a nebo naivity…
Volební program Hnutí ANO – „TEĎ NEBO NIKDY“ (2017); popis reformy důchodového systému: Prosadíme dlouho odkládanou reformu důchodového systému založenou na principech:
|
Nejasný program
Navíc, ani náznakem není jasné, v čem by taková babišovská reforma penzijního systému měla spočívat. Babišovo ANO ve svém volebním programu žádnou skutečnou reformu penzí neprezentovalo. Respektive, sice v programu hovoří o reformě penzijního systému, ale z popisu této „reformy“ je zcela zjevné, že jde o pouhé „bla bla“ (viz tabulka výše).
Penzijní systém v Česku je v problémech. Od roku 2008 se utápí v deficitech a stát musí v rámci průběžného důchodového systému na penze (nejenom starobní) vynakládat více peněz, než kolik od lidí celkem vybere.
Je zjevné, že systém vyžaduje reformu, neboť není schopen fungovat bez deficitu ani v době enormního ekonomického růstu, který se v cyklické a totálně přeregulované ekonomice dostavuje jen „zázrakem“. S příchodem útlumu ekonomiky se penzijní systém opět propadne do fáze chronického generování dluhu.
Hypotetická menšinová vláda (politiků ANO a nestranických „odborníků“) však žádnou skutečnou reformu nedokáže prosadit: jednak ani neví, jakou reformu by měla prosazovat (a tudíž pro takovou reformu nemá od voličů mandát). A jednak pro cokoliv zásadního nebude možné v politicky přepestré Sněmovně nalézt shodu.
Andrej Babiš se tak opět prezentoval spíše jako Baron Prášil, než jako seriózní šéf státní exekutivy.
→ Ostatně, pojďme nahlédnout k samým programovým kořenům Babišova hnutí ANO, tedy do roku 2013 a porovnejme tehdejší „penzijní“ volební program „babišovců“ s výsledky 4 let působení ANO ve vládní exekutivě….
Volební program ANO roku 2013 v kapitole „Penzijní systém“ sliboval následující:
- Prosadíme zavedení separátního důchodového účtu mimo státní rozpočet.
- Zasadíme se o zavedení tzv. minimálního starobního důchodu. Nedovolíme zpřísňování podmínek pro jeho získání.
- Chceme prosadit výrazněji se promítající zásluhovost v rámci prvního pilíře, chceme ponechat již přijatou valorizaci důchodů o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd.
- Chceme zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat na vývoj střední doby dožití, a to s přihlédnutím k délce školní docházky, v současnosti jsme jedinou zemí, která zastropovaný věk odchodu do důchodu nemá.
- Chceme prosadit automatické členství v druhém pilíři pro nové účastníky pracovního trhu, zavedení automatického členství s možností vystoupení z druhého pilíře je kompromisem mezi jeho dobrovolností a dostatečnou robustností systému druhého pilíře.
- V rámci třetího pilíře chceme zvýhodnit riziková povolání a tzv. předdůchody učinit více atraktivními, zavedeme povinnost zaměstnavatele v rizikových kategoriích přispívat na třetí pilíř a současně u rizikových povolání snížíme věkovou hranici pro výplatu důchodů.
↓
Sliby ANO kontra realita:
A nyní pojďme penzijní sliby ANO z volebního programu 2013 konfrontovat s realitou, tedy s tím, co ANO v oblasti důchodů „dokázalo“ během 4 let vládnutí…
- V rozporu se svým programem ANO zrušilo druhý důchodový pilíř. Tento zásah připravilo a zrealizovalo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.
- Separátní důchodový účet nebyl zaveden.
- Minimální starobní důchod nebyl zaveden.
- Zásluhovost nebyla posílena.
- Valorizace důchodů byla změněna z 1/3 růstu reálných mezd na jednu polovinu.
- Strop pro odchod do důchodu byl zakotven (i když ne úplně pevně) na 65 let: slib ANO tak byl do značné míry splněn, ale stalo se tak proti vůli Andreje Babiše, který tento krok dlouhodobě rozporoval a kritizoval.
- Nebyly prosazeny jakékoliv změny v rámci třetího důchodového pilíře.
⇒ Resumé: Hnutí ANO ze svého volebního programu z roku 2013 v oblasti penzijního systému nesplnilo nic, s výjimkou zastropování důchodového věku – toto opatření však prosadila ČSSD proti vůli hnutí ANO…