Karel Havlíček (AMSP): "Strukturální fondy, které budou od roku 2020 zásadně zredukovány, se začínají stávat tikající bombou tuzemského výzkumu."

Největší hrozbou tuzemského výzkumu se začíná stávat jeho závislost na evropských fondech. Jejich nedostatek v dalším období a fakt, že polovina firem inovace financuje z evropských dotací, může po roce 2020 zásadně zpomalit tuzemský výzkum a vývoj. Uvedla to Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) na základě své analýzy o stavu investic podnikatelů do výzkumu a vývoje.

Podle analýzy AMSP se podnikatelé v ČR začínají stávat hlavním tahounem tuzemského výzkumu a vývoje. Na výdajích na výzkum za minulý rok se podnikatelé podíleli již z 57 %, zatímco v roce předcházejícím to bylo 48 %.

Nejvíce prostředků na výzkum směřuje do strojírenství, digitální ekonomiky, elektrotechniky a léčiv. S výzkumnou sférou již spolupracuje 12 % malých a středních podniků, dalších 9 % se na výzkumnou kooperaci chystá.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR předložila analýzu stavu investic podnikatelů do výzkumu a vývoje a současně představila výsledky šetření mezi malými a středními firmami.

Analýza ukázala, že za rok 2016 došlo vůči předcházejícímu roku k poklesu celkových výdajů na výzkum, a to z 88 miliard korun na 80,1 miliard. Zatímco tuzemské veřejné zdroje do výzkumu byly stejné (28,5 miliardy Kč), evropské zdroje klesly z 13,8 miliard na 2,7 miliardy.

Jediným rostoucím segmentem tak byl podnikatelský sektor, jehož výdaje na výzkum a vývoj vzrostly z 45,6 miliard Kč na 48,2 miliard. Jedná se dlouhodobý trend, v rámci kterého výdaje podnikatelů na výzkum vrostly od roku 2010 již o 100 %.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR

Zdroj: Úřad vlády ČR, ČSÚ

Podnikatelský sektor posiluje i v růstu výdajů na výzkum vyjádřenými vůči HDP. Zatímco na konci roku 2006 byly veřejné výdaje na výzkum vůči HDP ve výši 0,61 % a podnikatelské 0,68 %, na konci roku 2016 byl podíl veřejných zdrojů na výzkum vůči HDP 0,65 % a podnikatelské zdroje činily již 1,01 % z celkového HDP.

Nejčastějšími cílovými oblastmi tuzemského výzkumu jsou odvětví strojírenství, digitální ekonomiky, elektroniky a elektrotechniky nebo léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků.

Z průzkumu dále vyplynulo, že mezi firmami, které spolupracují s výzkumnými institucemi, převažují pozitivní zkušenosti, 88 % podnikatelů je s kooperací spokojeno. Naopak důvody pro nespolupráci s výzkumnou sférou vidí malí a střední podnikatelé zejména v riziku neúspěchu, finanční náročnosti a rovněž v časové náročnosti.

Firmy hojně využívají pro financování výzkumu, vývoje a inovací evropské i domácí dotační tituly. Téměř polovina subjektů potvrzuje, že bez dotací by nešla do investic na další rozvoj, přičemž 61 % z nich využívá hlavně evropské strukturální fondy, následují vládní či regionální dotace.

Eurodotace jsou hrozbou

AMSP konstatovala, že evropské dotace se stávají hlavní hrozbou v budoucím financování výzkumu a vývoje.

„To potvrzuje i technický výpadek evropských zdrojů v roce 2016, který zapříčinil celkový pokles výdajů na výzkum o téměř 10 %,“ uvedla.

AMSP očekává, že hlavním zdrojem bude v příštích letech právě podnikatelský sektor, který by spolu s vládními výdaji měl postupně nahradit evropské fondy.

„Pokud se potvrdí trend z posledních let, tak by během 8 let měl firemní sektor zvýšit výdaje na výzkum až na 90 miliard korun, což by mělo být 1,5 % z HDP,“ odhadla AMSP.

„Nesmíme se nechat uspokojit tím, že výdaje na výzkum a vývoj jsou dnes na slušné úrovni. Z nemalé míry je to způsobeno evropskými dotacemi, na kterých se stává závislý jak podnikatelský, tak veřejný sektor,“ prohlásil Karel Havlíček, předseda AMSP.

„Strukturální fondy, které budou od roku 2020 zásadně zredukovány, se tak začínají stávat tikající bombou tuzemského výzkumu. I přes jasný nárůst firemních výdajů do výzkumu je zřejmé, že to nebude stačit a je nezbytné začít již nyní připravovat nástroje pro jeho podporu v dalších letech,“ dodal.

Místopředseda vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací, Pavel Bělobrádek k tomu dodal: „V roce 2016 jsme zaznamenali dočasný pokles výdajů na vědu a výzkum, způsobený změnou programového období evropských fondů. Po roce 2020 bude s ukončením dopingu EU fondů ještě hůře.“

„Je třeba zdůraznit, že tuto situaci dlouhodobě očekáváme a od roku 2014 ji zohledňujeme při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu se střednědobými a dlouhodobými výhledy,“ podotkl Bělobrádek.

„Pro řešení výpadku evropských peněz po roce 2023 jsou pro vědu a výzkum podnikatelské zdroje skutečně klíčové,“ dodal. (sfr)