Miroslav Kalousek se pokouší zabránit vládnout Andreji Babišovi tím, že chce Sněmovnu zabetonovat a zabránit volbě jejích představitelů.

Povolební jednání politických stran s Babišem připomínají nechtěnou cestu do pekel. Jednání s agrobaronem se střídají jako na běžícím pásu a plíživá legitimizace Babišova obchodně-politického projektu mimovolně roste. Nevydržel to pouze ostřílený matador Kalousek, který varovně bouchl do stolu ve snaze zabránit politické katastrofě, do níž se řítí povolební vývoj korunovaný snahou o vytvoření menšinové vlády bez důvěry parlamentu.  

Neoligarchické strany postupují při hledání povolebního řešení situace značně neprozřetelně ve vztahu k šéfovi ANO a jeho hnutí. Postupují tak, jako kdyby s podnikatelským projektem ANO chtěly reálně uzavřít výnosné obchody, ať už z oblasti politické či oblastí souvisejících, bez ohledu na politické důsledky pro celou zemi.

Jistě, strany se zaklínají tím, že Babišově menšinové vládě neposkytnou žádnou formu podpory. I tak je však jejich přístup neuvážený tím, že jakákoliv vyjednávání s Babišem připouštějí a dokonce se jich účastní. Jediným rozumným a demokraticky státotvorným přístupem vůči Babišově projektu je jeho úplná ostrakizace.

Babiš non grata

Babiš je toxická persona non grata a mělo by s ním podle toho být zacházeno. Základem přístupu demokratických sil, jimž záleží na zachování základních občanských svobod v Česku, by měla být snaha o oligarchovu absolutní politickou izolaci. Přihrát mu možnost, aby (byť bez důvěry sněmovny), aby zasedl do křesla „menšinového premiéra“, se podobá snaze o kopání vlastního hrobu.

Členové ANO (na Babiše jako takového neplatí vůbec nic) i zmatení voliči tohoto „hnutí“ musí vidět, že Andrej Babiš je zhoubný útvar, jehož cílem je oligarchická kumulace moci, masivní manipulace s veřejným míněním za peníze daňových poplatníků, zaklekávání na obchodní konkurenty s využitím státního aparátu (placeného z kapes poplatníků) a systematická masivní šikana podnikatelského „plebsu“ (tedy drobných a malých podnikatelů, jimž Babiš implantoval do těla špiónského švába v podobě EET).

Ostatní partaje jakoby zapomněly, že ANO ve skutečnosti není politická strana, která by snad vznikla s cílem hájit ideje a zájmy občanů. Je přece všeobecně známo a bylo i mnohokrát potvrzeno, že Babišovo hnutí bylo založeno a slouží (skrytě) k hájení podnikatelských a majetkových zájmů (dnes částečně utajovaného) agrochemicko-mediálního impéria.

Ukazuje se přitom, že bylo strategicky pomýlené, když antibabišovská politická fronta v minulém volebním období legislativně donutila Babiše, aby své vlastnictví ukryl do svěřenského fondu. Mnohem prozíravější bylo ponechat mu otevřenou formu vlastnictví jeho impéria tak, aby každý explicitně viděl, co všechno Babiš ovládá a jaké politické vazby a očekávání mu z působení v politice plynou.

Fatální tolerance

Strany by se neměly s Babišem (natož s jeho personálem, působícím ve „firmě“ ANO) scházet, natož s ním o čemkoliv jednat. Jakákoliv seriózní interakce s ním jen zcela falešně napomáhá k veřejné legitimizaci jeho působení v tuzemské politice.

Tolerance, kterou neoligarchické strany chtějí poskytnout pro zvolení Babišových zástupců do orgánů Poslanecké sněmovny, je vzhledem k výše uvedenému chybou přímo fatální. I když Babišův marketingový projekt ve volbách získal nejvíce hlasů, neplyne z toho automatické právo na parlamentní funkce. A v tomto konkrétním případě je navíc boj o hlavu sněmovny válkou o strategicky rozhodující palebné postavení.

Z tohoto pohledu se jako velmi prozíravý a zásadový jeví plán Miroslava Kalouska, který do politického kolbiště vhodil poměrně radikální a neotřelý nápad na totální blokaci ustavení Poslanecké sněmovny. Ve volbách poražený TOPkař přichází s úderem proti menšinové vládě, kterou označuje za projev „zvůle“.

Vrať pověření!

Šéf TOPky vyzval ostatní parlamentní strany, které řekly, že nepodpoří menšinovou vládu Andreje Babiše, aby společně podpořily neustavení Poslanecké sněmovny.

„Máme všichni jedinou možnost jak takové vládě zabránit. Nevolit ani Radka Vondráčka z hnutí ANO, ani Petra Fialu z ODS a neustavit schůzi Poslanecké sněmovny, dokud Andrej Babiš nevrátí pověření Miloši Zemanovi,“ varoval Kalousek.

Babiš by podle něho měl vrátit pověření k sestavení vlády, pokud není schopen najít většinu pro její podporu, nebo jasně přiznat, o jakou většinu se bude ve sněmovně opírat.

Kalouskův přístup sleduje tu nejpřímočařejší antibabišovskou linii. Pokud neoligarchické strany nechtějí menšinovou Babišovu vládu, pak nesmí dovolit nejen to, aby Babišovci obsadili vedení sněmovny, ale nesmí dovolit zvolení kohokoliv. Tomu lze spolehlivě zabránit jen tím, že Sněmovna nebude ustavena (v tom případě nebude moci prezident jmenovat Babiše premiérem).

Jakmile by se podařilo Sněmovnu ustavit (tedy zvolit jakékoliv její představitele), pak může prezident jmenovat Babiše premiérem na v podstatě neomezenou dobu bez ohledu na cokoliv dalšího. Nepodařená ústava ČR takový postup umožňuje a Miloš Zeman si tento postup už úspěšně vyzkoušel.

Je riskantní spoléhat na to, že do čela sněmovny nebude zvolen Babišův člověk z ANO. To se sice i může stát, když nenajde většinovou podporu (kterou ANO ve Sněmovně reálně nemá). Jenže, některé funkcí chtivé strany už Babišovu člověku do čela sněmovny vyhlásili podporu.

Poslední pokus

Předseda sněmovny rozhoduje o posledním, třetím pokusu o sestavení vlády. Jenže, k tomuto třetímu pokusu nemusí vůbec dojít a může tak nakonec být celkem jedno, kdo stojí v čele zákonodárného sboru. Pokud už Zeman jmenuje Babiše premiérem a ten nezíská důvěru sněmovny, nedokáže jej (vzhledem k absolutní podpoře od prezidenta Zemana) od moci dostat nikdo ani heverem.

Je proto s podivem, že řada stran Kalouskův blokační nápad šmahem odmítla. Zřejmě se některé strany bojí toho, že by v případě neustavení Sněmovny přišly o lukrativní sněmovní funkce, které si již – velmi krátkozrace – vyjednaly s velkoobchodníkem Babišem.

Dalo by se tak říci, že řepková košile a parlamentní křesla jsou opět pro některé politiky mnohem bližší, než svobodný vývoj v zemi, jehož největším nepřítelem je aktuálně druhý nejbohatší Slovák, jenž své podnikání rozšířil i do české politiky.