Lidovci vedení Sebastianem Kurzem vyhráli předčasné parlamentní volby v Rakousku. Druhá skončila sociální demokracie (SPÖ) kancléře Christiana Kerna a třetí Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Vítězní lidovci (ÖVP) získali 31,5 procent hlasů. FPÖ obdržela 26,8 % a Sociální demokraté 26,9 %. Ani nyní nejsou sice ještě započítány všechny odevzdané hlasy, na pořadí stran se podle agentury APA ale už nic nezmění.
Potřebnou čtyřprocentní hranici pro vstup do Parlamentu překročila ještě liberální NEOS se ziskem přes pět procent a Kandidátka Petera Pilze, odpadlíka ze strany Zelených, s o něco více než čtyřmi procenty hlasů.
Nejasný je zatím osud Zelených (kteří mají prezidenta země Van der Bellena), kteří podle prvních povolebních odhadů nepřekročili potřebnou hranici 4 procent.
V těchto výsledcích ale není započítán rekordní počet zhruba 750 tisíc hlasů z korespondenčního hlasování, ani další desetitisíce hlasů voličů, kteří pomocí volebních průkazů hlasovali jinde než v místě svého bydliště.
Jednatřicetiletý lidovecký šéf Kurz by se mohl stát nejmladším šéfem vlády v Evropě. Rakouský prezident už oznámil, že pokud se potvrdí odhady výsledků voleb, pověří předsedu lidovců Kurze sestavením vlády.
Tu by mohla zřejmě tvořit koalice lidovců a Svobodných. Podle předsedy FPÖ Heinze Christiana Stracheho je ale stále možné, že bude v Rakousku dál vládnout velká koalice jako doposud.
Už 50 let
Šéf ODS Fiala v reakci uvedl, že „rakouští voliči jednoznačně podpořili tři tradiční strany, které rakouskou politiku spoluurčují už více než padesát let“.
Lídr ČSSD a ministr zahraničí Zaorálek poblahopřál Kurzovi k vítězství ve volbách.
„Společně jsme zahájili renesanci česko-rakouských vztahů. Věřím, že ve výborných sousedských vztazích budeme pokračovat,“ uvedl.
Na výsledek rakouských voleb reagovala i tuzemská SPD Tomia Okamury
„Voliči v Rakousku vyjádřili především svůj nesouhlas s tragickou imigrační politikou EU. Úspěch Svobodné strany Rakouska, která stejně jako hnutí SPD prosazuje nulovou toleranci nezákonné migrace, odmítá uprchlické kvóty a prosazuje přímou demokracii, dokazuje, že nejsme se svými názory osamoceni.“
„Vyzýváme proto, aby se občané ČR také ve volbách rozhodli, zda se přidá Česká republika k Rakousku a zůstaneme svobodnou, suverénní zemi, nebo si necháme diktovat Merkelovou a Sobotkovou vládou.“
Šéf rakouských lidovců Sebastian Kurz se v prosinci 2013, tedy ve svých 27 letech, stal rakouským ministrem zahraničí. Zásadně změnil rakouskou imigrační politiku a v Rakousku došlo k utlumení vlny uprchlíků přicházejících po balkánské trase.
Kurz navrhoval, aby – po vzoru Austrálie – byli migranti zachránění ve Středozemním moři rovnou přepraveni do táborů v Tunisku a Egyptě.
Na základní škole chodil do třídy, která z poloviny sestávala z dětí s přistěhovaleckými kořeny. Vyrostl a dodnes bydlí v patrovém bytovém domě ve vídeňské dělnické čtvrti Meidling, kde žije až pětinový podíl obyvatel původem z Balkánu a Turecka. (sfr)