Centrální španělská vláda nařídila své policii masivní útok vůči konání referenda o samostatnosti Katalánska.
Španělská vláda zahájila útok na demokratické referendum o nezávislosti Katalánska. Madrid přikázal státním policistům zničit zařízení v centru pro telekomunikace a informační technologie katalánské vlády v Barceloně. Centrální vláda se tím snaží odstavit informační služby, které měly být použity během nedělního referenda o nezávislosti Katalánska.
Španělská vláda současně nechala policejními silami uzavřít většinu z 2315 škol v Katalánsku, jež měly posloužit jako hlasovací místnosti pro referendum.
Madridská vláda státu Španělsko podezřívá katalánskou proautonomní vládu Carlese Puidgemonta, že se chystá v neděli uplatnit možnost elektronického hlasování. Policejní razie madridských polovojenských jednotek vůči centru informačních technologií měla proto za cíl překazit „plán B“ katalánské vlády, jenž měl umožnit hlasování v referendu elektronickou cestou.
Policie údajně uzavřela 29 aplikací a systémů, které byly určeny pro digitální hlasování a sčítání hlasů.
Zásahy centrální madridské vlády vůči svobodě a demokracii v Katalánsku šly tak daleko, že společnost Google dostala nařízeno odstranit ze své nabídky aplikaci používanou katalánskou vládou pro šíření informací o referendu.
Již dříve centrální španělská vláda přikázala zabavit v Katalánsku hlasovací lístky i volební urny a uzavřít volební místnosti.
V uplynulých týdnech už španělská vláda milióny volebních lístků a letáků zabavila. Desetitisíce lidí si ale hlasovací lístky stáhly a vytiskly z internetu.
Španělská vláda informovala, že policie znemožnila přístup do 1300 škol, které byly určeny pro konání referenda. Údajně však dalších 163 škol obsadili katalánští občané. Ti se svou přítomností snaží policii znemožnit vyklizení a uzavření školních budov do nedělního rána.
Právo Katalánska na uznání
Katalánský premiér Carles Puigdemont v noci na sobotu ukončil kampaň před referendem provoláním, že hlasování dá občanům Katalánska právo na celosvětové uznání.
Katalánci podle Puigdemonta už nyní porazili „autoritářskou vládu, která nechtěla dopustit, aby se přiblížil tento okamžik“.
Oprávnění hlasovat v referendu má 5 343 358 Katalánců. V neděli se pro referendum plánovalo otevřít 2315 volebních místností, z toho 207 v Barceloně.
Vládní katalánská koalice se zavázala, že pokud se většina v referendu vysloví pro odtržení, vyhlásí nezávislost na Španělsku do 48 hodin.
Předsedu španělské vlády Rajoye v jeho boji proti referendu podpořil mimo jiné i francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Mám důvěru v odhodlání Mariana Rajoye chránit zájmy celého Španělska,“ prohlásila hlava jednoho z vůdčích států EU.
Nepochopitelný postoj zaujala skotská premiérka Nicola Sturgeonová, která prohlásila, že je „zcela legitimní, že se Španělsko staví proti nezávislosti Katalánska“. Současně však podotkla, že právo na sebeurčení je důležitá mezinárodní zásada, která by měla být respektována v Katalánsku i kdekoli jinde. (sfr)
