Stres a pláč jsou podle výzkumu prospěšné. Naopak neštěstí nezpůsobuje nemoci a štěstí nezaručuje dlouhověkost, zjistil výzkum univerzity v Oxfordu.
Stres a pláč jsou podle vědců prospěšné lidskému zdraví. Naopak, neštěstí nezpůsobuje nemoci a štěstí nezaručuje dlouhověkost, zjistil výzkum univerzity v Oxfordu. Studie, které se zúčastnilo na milion britských žen ve středním věku vyvrátila vžité přesvědčení, že kdo je šťastný, je i zdravý a žije déle.
„Štěstí a s tím související pocit osobní pohody nemá v podstatě žádný vliv na úmrtnost,“ uvedl Richard Peto, autor studie a profesor lékařské statistiky a epidemiologie na univerzitě v Oxfordu.
Podle Peta jsou výsledky jeho týmu „dobrou zprávou pro nevrlce“.
Po dobu deseti let testoval tým milion britských žen ve středním věku (50 – 69 let) v rámci tzv. Million Women Study, aby potvrdil či vyvrátil domněnky, podle nichž stres a neštěstí vedou k psychickým i fyzickým obtížím a nemocem. Studii publikoval odborný časopis The Lancet.
Takové přesvědčení vede totiž podle Peta k různým mylným závěrům. Lidé si mohou klást nemoci za vinu, či se snaží navodit si pocity spokojenosti a štěstí cíleně – což samozřejmě dlouhodobě nemůže fungovat.
„Věřit věcem, které nejsou pravda, není dobrý nápad. Ve zdravotnické oblasti takových poplašných zpráv existuje nespočet,“ dodal Peto.
Příčina se v tomto případě prý zaměňuje s následkem – ve skutečnosti jsou lidé nešťastní, protože jsou nemocní, a nikoliv naopak. Nešťastný člověk si svým neštěstím nemoc nezpůsobí.
Peto v letech 1996 až 2001 prošel statisíce dotazníků, záznamy o hospitalizacích a úmrtích účastníků studie. V dotaznících se vyptával na pocity štěstí, sebekontrolu, uvolněnost. Testoval také jejich krevní tlak, cukrovku, astma, artritidu, deprese a úzkostné stavy.
Lidé stále věří, že stres způsobuje infarkty
Výzkum podle něho zahrnoval tuto oblast, protože „štěstí je něco, o co se vždy zajímala spousta lidí.“
Po analýze tým zjistil, že neštěstí a stres nebyly spojené se zvýšeným rizikem smrti. Díky tomu, že testoval jen ženy, nelze to samé říci zatím o mužích. Respektive není známo, jestli pro muže platí stejný závěr.
Zhruba polovina z milionu žen na začátku uváděla dobrý zdravotní stav, neměla srdeční problémy, rakovinu, mrtvici ani rozedmu plic, byla ovšem nešťastná či nespokojená.
Přesto u nich v následujících 10ti letech nebyl prokázán vyšší výskyt nemocí a úmrtí oproti skupině žen zdravých a šťastných.
„Toto zjištění vyvrací velké dopady neštěstí a stresu na úmrtnost, které mnozí hlásají,“ řekl doktor Peto. Nicméně varoval, že neštěstí samo o sobě nemůže mít vliv na zdraví přímo, ale může škodit i jinými způsoby – dovede lidi k sebevraždě, alkoholismu nebo jinému nebezpečnému chování.
Přiznal také pochybnosti o tom, že jeho studie může na situaci něco změnit, protože přesvědčení o škodlivosti neštěstí je ve společnosti hluboce zakořeněné. „Lidé stále věří, že stres způsobuje infarkty,“ řekl.
Studie byla sice založena na subjektivních pocitech, navíc byli účastníci v tomto směru pouze dotazovaní, nikoliv testovaní. Přesto má vysokou vypovídající hodnotu díky nebývalému počtu zúčastněných žen, dodali autoři. (red)
