Francouzský prezident Macron se střetl s premiérem Sobotkou ve sporu o platy pracovníků vysílaných za prací do zahraničí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Rakousku střetl s premiérem Sobotkou ve sporu o platy pracovníků vysílaných za prací do zahraničí v rámci EU. Macron označil stávající praxi (různé platy pracovníků z různých zemí) za „zradu základních zásad unie“. Sobotka proti tomu vytkl Macronovi, že francouzské (a rakouské) firmy v Česku platí pracovníkům jen 30 či 40 procent mzdy, kterou vyplácejí lidem ve své zemi.

„Chceme EU, která chrání (před sociálním dumpingem),“ prohlásil Macron. Shodný názor představil i rakouský kancléř Christian Kern.

„Evropa musí postupovat společně, s Českem a Slovenskem. Nechceme rozlišovat mezi starou a novou Evropou,“ řekl Kern.

Ten požaduje, aby firmy, které zásady nedodržují, byly trestány. V současnosti se tresty neuplatňují.

Návrhy změn představila loni na jaře Evropská komise. Pravidla by se měla zpřísnit. Staré členské země (jako Francie či Rakousko) si stěžují na to, že levnější pracovní síly z východu unie ohrožují jejich pracovní místa. Problém se týká například i dopravních firem z ČR, respektive jejich řidičů.

Sobotka zatím v reakci na postoj Francie poukázal na fakt, že francouzské a rakouské firmy v ČR vyplácejí lidem zhruba 30 až 40 mzdy, kterou platí ve svých mateřských zemích.

„Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v ČR šetří,“ prohlásil Sobotka.

Dodal také, že zahraniční společnosti si velkou část peněz vyplácejí na dividendách. Sobotka se vyslovil pro to, aby část z toho mohla v Česku zůstat „v podobě mezd“.

„Zejména v rámci koncernu je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce, odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech,“ zdůraznil Sobotka.

Podle českého premiéra chce uskupení zemí V4 vyjednat pro své dopravce co nejlepší podmínky.

„Určitě žádná ze zemí V4 nezpochybňuje princip, že by za stejnou práci na stejném místě měl být také stejný plat. Otázka je, jak to bude konkrétně nastaveno a co vše se z hlediska směrnice o vysílání do toho bude započítávat,“ konstatoval český premiér Sobotka.

Výsledky jednání

V rakouském Salzburku později proběhlo jednání prezidenta Macrona s šéfy české a slovenské vlády o revizi stávající unijní směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí.

Výsledkem je, že by EU mohla do října letošního roku najít kompromisní dohodu na podobě směrnice o vysílání pracovníků. Podle zúčastněných politiků se další jednání expertů zaměří na dobu vysílání či stanovení odměny, ale také na oblast dopravy.

Podle Macrona se politici shodli na principech: jednalo se o zkrácení doby vyslání do ciziny a spravedlivé odměňování.
Francouzský prezident i rakouský kancléř Christian Kern požadují, aby se doba vysílání zkrátila ze dvou let na rok.

„Budeme si ještě lámat hlavu s dopravním sektorem, kde mají Česko a Slovensko zvláštní stanovisko,“ řekl Kern.

Česko a Slovensko však oblast dopravy chtějí ze směrnice vyloučit. Nová pravidla by se totiž dotkla řidičů. Podle Macrona by se odborníci měli dopracovat i k návrhu „spravedlivé odměny, aby byly zohledněny podmínky vysílacích zemí“, řekl Macron.

Sobotky prohlásil, že směrnice rozděluje Evropskou unii.

„Není sporu o tom, že pokud jde o vysílané pracovníky, tak lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě,“ uvedl Sobotka. Otevřela se však prý cesta k tomu, aby EU mohla dospět k dohodě.

V říjnu mají o příslušné směrnici jednat ministři zemí EU.

Směrnice proti dumpingu

Předmětem sporu je reforma směrnice Evropské unie o vysílání pracovníků do zahraničí. Na jejím základě mohou členské státy do jiných unijních zemí vysílat na časově omezenou dobu své pracovníky. Firmy z chudších zemí musí svým zaměstnancům dočasně pracujícím na území jiných států, jako je Francie, platit tamní vysoké platy.

Směrnice tím chce bojovat proti „sociálnímu a mzdovému dumpingu“.

Země západní Evropy zavádějí povinné minimální mzdy, které uplatňují i na zahraniční řidiče mezinárodní dopravy, což se nelíbí státům s nižšími mzdami. Evropská komisi proto chystá nová opatření, jež má situaci řešit.

Německo, Francie a Rakousko požadují, aby zahraniční řidiči nákladních vozidel dostávali minimální mzdu platnou na jejich území. Řidiči ze střední a východní Evropy však mnohdy pobírají nižší platy, a dopravním podnikům tak hrozí pokuty.

Přitom, řidiči kamionů většinou zahraničními zeměmi pouze projíždí či vykládají zboží a následně se vracejí zpátky do země původu.

Evropská komise s podobnými mzdovými opatřeními ze strany západních zemí nesouhlasí a již vloni kvůli tomu zahájila řízení proti Německu a Francii. Ohledně připravované revize směrnice o vysílání pracovníků však panují nejasnosti. V Unii by podle ní měl platit princip „stejné odměny za stejnou práci na stejném místě“. Dopravci však nemají jistotu v tom, zda se bude vztahovat i na jejich sektor.

Návrhy změn směrnice se týkají omezení doby vyslání i pracovních podmínek. Firma by v cizině měla dodržovat tamní legislativu či kolektivní smlouvy, aby vyslaní nedostávali nižší odměnu. Nárok by tak měli mít třeba i na všechny příplatky, které se v dané zemi vyplácejí. Stejné podmínky jako místní by museli mít i agenturní pracovníci. (sfr)