Přihlásit se k uživatelskému účtu na počítači půjde pouhou myšlenkou. Technologie vyvinutá Blairem Armstrongem zatím zvládá identifikaci majitele s 94 procentní přesností. Jednoho dne by však mohla zcela nahradit běžně používaná hesla a učinit tak přístup k aplikacím rychlejší a bezpečnější.
Blair Armstrong je pracovníkem Baskického centra poznávání, mozku a jazyka. Jeho objev spočívá v tom, že každý člověk přemýšlí nad různými slovy svým vlastním a jedinečným způsobem.
V nedávné studii se zabýval mozkovými signály 45 dobrovolníků při čtení 75 zkratek, jako je třeba FBI nebo DVD. Během pokusu zaznamenával aktivitu mozku prostřednictvím dvojice elektrod připevněných na hlavách dobrovolníků.
Lidský mozek se skládá z miliard aktivních neuronů, které měří na délku okolo 170 tisíc kilometrů. Pokaždé, když má člověk myšlenku, produkuje mozek slabé, ale zřetelné elektrické signály, které lze měřit právě pomocí elektrod.
Hlavní výhodou objevu je především to, že systém může ověřovat uživatelovu totožnost nepřetržitě.
Po změření těchto reakcí vypracoval Armstrong za použití speciálních počítačových programů pro každého účastníka výzkumu jeho individuální „otisk mozku“. I když technologie zatím funguje „jen“ s 94 procentní přesností, Armstrong tvrdí, že se jedná o dobrý začátek.
Hlavní výhodou jeho objevu je především to, že systém může ověřovat uživatelovu totožnost nepřetržitě.
Podobný systém byl vyvinut již dříve v minulosti. Měřil ovšem jen shluky mozkových signálů, což činilo potíže při následné analýze získaných dat. Poslední pokus se zaměřil na mozkové vlny vycházející z dobrovolníkova mozku během čtení a rozpoznávání slov.
Tento přístup se tedy zabýval především takzvanými sémantickými vzpomínkami, což jsou vzpomínky, které na rozdíl od jiných nemění člověk příliš často.
Po změření reakcí vypracoval Armstrong za použití speciálních počítačových programů pro každého účastníka výzkumu jeho individuální „otisk mozku“.
Do sémantické paměti je podle Armstronga téměř nemožné proniknout. Zejména z tohoto důvodu má být jeho technologie bezpečnější, než pouhé skenování otisků prstů.
V této souvislosti zmínil vědec případ deset let starý případ z Malajsie. Zloději tehdy uřízli majiteli auta prst, aby mohli aktivovat startér vozu. „Váš mozek ovšem nikdo uříznout nemůže,“ zdůraznil Armstrong. (red)