Většina ze 280 tisíc migrantů, kteří v roce 2016 v Německu požádali o azyl, na něj neměli nárok.

Absolutní většina uprchlíků v Německu do země pronikla nelegálně. Téměř všichni ze 280 tisíc migrantů, kteří v roce 2016 v Německu požádali o azyl, na něj neměli nárok. Německá kancléřka Angela Merkelová však na vrcholu migrační krize tvrdila, že by neměla být určena žádná horní hranice pro to, kolik migrantů může v zemi žádat o azyl.

„V roce 2016 bylo federální policií na německých letištích identifikováno celkem 903 žadatelů o azyl, kteří se do Německa nedostali přes bezpečnou třetí zemi nebo bezpečnou zemi původu,“ citoval německou federální policejní agenturu deník Welt am Sonntag.

Do německého azylového systému se v loňském roce zapojilo asi 280 tisíc migrantů. Jen necelá tisícovka z nich však do Německa nepřišla z bezpečné třetí země.

Třetí zemí se rozumí jiný stát, jehož je cizinec státním občanem (v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště), ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území.

Do tohoto státu se může cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy, aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Pokud by se tohoto pravidla držela také vláda Angely Merkelové, téměř všichni ze 280 tisíc migrantů, kteří v loňském roce požádali o azyl, by na něj neměli nárok. Německo je totiž obklopeno bezpečnými zeměmi.

Pokud by tedy byl dodržován základní německý zákon a Dublinské dohody, 99,6% přistěhovalců, kteří žádají o azyl, by na něj nemělo nárok.

Dublinská dohoda EU stanoví, že migranti musí žádat o azyl v první bezpečné evropské zemi, do které vstupují. Německo však toto pravidlo v srpnu 2015 pozastavilo. Merkelová na vrcholu migrační krize tvrdila, že by neměla být určena žádná horní hranice pro to, kolik migrantů může v zemi žádat o azyl. V roce 2015 jich tak přišel zhruba jeden milion.

(pel)