Trumpova Amerika definitivně odkopla klimatickou dohodu z Paříže, která měla být hlavním nástrojem v „boji“ politiků proti globálnímu oteplování. Americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo Organizaci spojených národů, že od této dohody odstupuje. Prezident Donald Trump tak dodržel svůj slib, který dal voličům v předvolební kampani.
Oznámení o odstoupení od klimatické dohody je však v této fázi ze strany USA spíše symbolickým, nikoliv praktickým krokem. Odstoupit od nové mezinárodní dohody, jakou je pařížská dohoda o klimatu, mohou USA nejdříve tři roky poté, co dohoda vstoupí v platnost.
Pařížská klimatická dohoda však vstoupí v platnost až v listopadu 2019. Vzhledem k tomu, že proces odstoupení od smlouvy trvá rok, může být fakticky dokončen nejdříve po nových amerických prezidentských volbách v roce 2020.
Ministerstvo zahraničí k odstoupení od smlouvy uvedlo, uvedlo, že Spojené státy podporují vyvážený přístup k politice v oblasti klimatu. Vyvážený přístup prý znamená, že se na jedné straně sice sníží emise, ale současně se podpoří hospodářský růst a zajistí energetická bezpečnost.
USA se hodlají nadále účastnit mezinárodních setkání a jednání o změnách klimatu.
Prezident Donald Trump oznámil své rozhodnutí o odstoupení od klimatické dohody na počátku června letošního roku. Zdůraznil přitom, že dodržování dohody by Američany přišlo na biliony dolarů s tím, že by to vedlo k rušení pracovních míst a útlumu ropného, uhelného či plynárenského průmyslu.
Americké ministerstvo zahraničí však uvedlo, že prezident je otevřen opětovnému zapojení do pařížské dohody, „pokud Spojené státy budou moci identifikovat podmínky, které jsou příznivější pro ně, jejich podnikání, jejich zaměstnance, jejich lidi a jejich daňové poplatníky”.
USA se v pařížské klimatické dohodě dohodě zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi mezi lety 2005 a 2025 o 28 procent.
Klimatickou dohodu v roce 2015 v Paříži podepsalo 195 zemí. Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Jak ukazuje analýza dat, emise skleníkového plynu CO2 ve Spojených státech postupně (s mírnými fluktuacemi) klesají.
Naopak v Německu, které v čele s Angelou Merkelovou je jedním z hlavních světových bojovníků proti globálnímu oteplování (a obhájcem pařížské dohody) emise skleníkového plynu CO2 rostou, či přesněji řečeno, v posledních letech se nesnižují…