Dotace z EU pomalu, ale jistě vysychají. Česká republika v roce 2017 získala z unijního rozpočtu jen 16,7 miliard korun čistého. Česko v pololetí obdrželo z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedlo do něj 22,8 miliardy korun.
„Za kladným saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály zejména příjmy ze společné zemědělské politiky a rovněž zahájení čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti programového období 2014–2020,“ uvedlo ministerstvo financí.
Od vstupu do EU v květnu 2004 Česko do konce letošního června do rozpočtu EU zaplatilo 496 miliard korun a získalo z něj 1152 miliard korun.
Celkem tak z EU získalo o 656 miliard korun více, než odvedlo.
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2015 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.
Do pozice čistého plátce by se Česká republika mohla podle odhadu ekonomů dostat v příští dekádě. Vliv by na to zřejmě bude mít i předpokládaný odchod Velké Británie z EU.
„Teprve se začíná projednávat podoba programového období 2021 až 2027. Kvůli brexitu bude v kase EU ročně o zhruba sedm miliard eur méně. Buď to vykompenzují navýšené odvody členských států, nebo se bude přerozdělovat méně,“ uvedl ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Podle něj je druhá varianta ekonomicky smysluplnější, ale nelze vyloučit ani navýšení odvodů členských států. Brusel se možná nebude chtít připravit o moc, kterou díky objemným dotacím má.
V roce 2015 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14 miliard eur (zhruba 364 miliard korun) více, než z něj dostalo.
Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 9,5 miliardy eur více, než do něj odvedlo.
(pel)