Bavorsko odmítlo názory kancléřky Merkelové na migranty a terorismus.

Uprchlíky nezvládneme. Naznačil to bavorský premiér Horst Seehofer, který se distancoval od postoje německé kancléřky Merkelové. Ta i po sérii nedávných teroristických akcí spáchaných přistěhovalci řekla, že nemíní měnit politiku vůči imigrantům s tím, že Německo situaci zvládne.

Seehofer zdůraznil, že problém s přistěhovalci je už příliš velký na to, aby jej Německo zvládlo.

„Nechci žádné hádky, ale musíme čelit realitě. Mám také svou odpovědnost,“ uvedl předseda zemské vlády.

Seehofer však vyslovil souhlas s kancléřkou v názoru na roli státu při řešení migrační krize.

„Sázíme na silný stát. To je naše motto a náš závazek.“

Hrozba terorismu i podle Seehofera potřebuje silný stát.

„Sázíme na silný stát. To je naše motto a náš závazek.“

Neúspěšná snaha

Dosavadní snaha Německa zvládnout uprchlickou krizi podle Seehofera skončila neúspěchem.

Právě do Bavorska přišlo nejvíce běženců.

Proti kancléřce

Stanovisko kancléřky Merkelové k přístupu Německa k migraci a terorismu odmítla i řada dalších německých politiků.

Bavorský ministr financí Markus Söder označil kancléřku za naivní.

Podle něho bylo zásadní chybou pustit uprchlíky do země částečně nekontrolovaně.

„Naivita v této věci je špatný koncept. První na řadě musí být bezpečnost,” podotkl Söder.

V Bavorsku začínají vážně uvažovat o odtržení od Německa

Největší spolková země Bavorsko uvažuje o odtržení od Německa. Důvody jsou původně ekonomické, ale svou roli začíná hrát i nesouhlas s „uprchlickou“ politikou kancléřky Merkelové.

V Bavorsku sílí volání po nezávislosti na Německu. Největší spolková země se kvůli uprchlické krizi stále častěji dostává do sporu s vládou v Berlíně. Stále více Bavorů se začíná inspirovat příkladem Katalánska, kde v regionálních volbách uspěli zastánci autonomie.

Napětí mezi Mnichovem a Berlínem oživilo zájem o téma nezávislého Bavorska. Pociťuje to i dosud spíše marginální Strana Bavorska (Bayernpartei), která prosazuje vytvoření samostatného státu Bavorsko.

„Média se to sice snaží popírat, ale na sociálních sítích jako Facebook v poslední době oslovujeme výrazně více lidí,“ uvedl předseda strany Florian Weber.

Samostatné Bavorsko

Strana Bavorska prosazuje právo Bavorska na sebeurčení. Vidí Bavorsko jako samostatný suverénní stát integrovaný v Evropské unii.

Samostatné Bavorsko by se stalo 9. největším státem EU co do počtu obyvatel, kterých v něm žije 12,7 milionu. Místo současných 6 europoslanců by tak mělo nárok na 24 zástupců v Evropském parlamentu.

V EU hodlá strana prosazovat bavorské zájmy bez dosavadního „poručnictví Berlína“. Za tímto účelem chce ve vhodný čas uspořádat referendum o nezávislosti Bavorska.

Pro nezávislost Bavorska se podle studie Nadace Hannse Seidela v roce 2009 vyjádřilo 23 % Bavorů. Dalších 16 % tuto možnost alespoň připustilo.

Předseda Strana Bavorska věří, že dnes by toto číslo bylo ještě vyšší.

„Žádná novější data nám nejsou známa. Ve skutečnosti ten podíl mohl ještě stoupnout. Souhlas s myšlenkou samostatnosti Bavorska podle našich pozorování dále vzrostl,“ sdělil Weber.

Ekonomicky nejsilnější spolková země

Ekonomicky je Bavorsko jednoznačně nejsilnější a nejzdravější spolkovou zemí Německa. Na výkonu německé ekonomiky se podílí 18 %.

V roce 2014 dosáhl bavorský HDP úrovně 522 miliard eur, v přepočtu na hlavu 39,7 tisíce eur. To znamená, že samostatné Bavorsko by se stalo 7. nejsilnější ekonomikou v EU.

Dluh spolkové země je nižší 30 miliardám eur a stále klesá. Podle údajů bavorského Spolku daňových poplatníků se zadlužení Bavorska každou sekundu snižuje o 16 eur.

Bavoři vždy nesli nelibě, že jsou největšími přispěvateli do spolkového rozpočtu. Bavorsko ročně přispívá 4,3 miliardami eur.

Vlajka samostatného Bavorska.

Vedle Bavorska jsou čistými plátci do spolkového rozpočtu již jen Badensko-Würtembersko (2,4 miliardy eur) a Hessensko (1,7 miliard eur). Naopak Berlín, který tvoří samostatnou spolkovou zemi, na přerozdělování 3,3 miliardy eur vydělal.

Trnem v oku Strany Bavorska je i tzv. solidární příplatek, na jehož základě jde 5,5 % z daní do zemí bývalého Východního Německa.

„Studie dokládají, že kupní síla občanů odlehlejších částí Bavorska leží pod spolkovým průměrem, zatímco početné regiony východního Německa jsou mnohdy o mnoho blahobytnější,“ ohradila se proti přerozdělování Strana Bavorska.

„Bavorsko to zvládne samo“

Že Bavorsko doplácí nejen na zbytek Německa, ale i na členství v Evropské unii, si myslí prominentní politik vládní CSU Wilfried Scharnagl.

Dlouholetý šéfredaktor stranického listu CSU před nedávnem vydal knihu s názvem „Bavorsko to zvládne samo“.

Křtu knihy se zúčastnil i místopředseda CSU Peter Gauweiler, který nedávno rezignoval kvůli nesouhlasu s politikou „zachraňování eurozóny“. K Scharnaglově knize napsal předmluvu.

„Bavorsko doplácí na německé i evropské země, s tím je třeba skoncovat,“ prohlásil při křtu Shnarnagl.

„Existuje jasné smluvní ustanovení, že žádná země nemusí a nesmí ručit za dluhy jiné země. Na to se zcela neuváženě nedbá,“ řekl dále Schnarnagl.

„Dějiny eura jsou dějinami porušování smluv,“ dodal.

(red)