Východ Evropy má ekonomické potíže. Podle Mezinárodního měnového fondu to ohrožuje pokrok a bude ještě hůř.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zpochybnil výhody členství v Evropské unii pro státy střední a východní Evropy. Stále větší ekonomické potíže v regionu ohrožují politický pokrok, které bývalé komunistické země dosáhly v posledních desetiletích. Uvedl to přední činitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen na konferenci v Dubrovníku.
„Potenciál ekonomického růstu v regionu za posledních deset let snížil na polovinu. Stále větší brzdou je přitom pro tyto ekonomiky silný odliv kvalifikovaných lidí do ciziny,“ řekl Thomsen.
Vlády některých zemí kvůli rostoucím problémům dokonce zpochybňují přínosy evropské integrace, poznamenal Thomsen. Ten v minulých letech řídil záchranné programy MMF a EU pro Řecko nebo Portugalsko, charakteristické svými požadavky na drastické škrty v sociální oblasti.
Celá Evropa si prošla desetiletím krizí a ekonomické slabosti, což zpomalilo nebo úplně zastavilo proces ekonomického sbližování mezi západem a východem kontinentu. V řadě zemí to vyvolává otázky o smyslu bolestných ekonomických a politických reforem.
„Je to pro nás všechny včasná připomínka, že se nemáme nechat oklamat představou, že politický a institucionální pokrok je nevyhnutelný. Nesmíme si myslet, že jde o něco nezastavitelného, o postupnou evoluci, protože tak to není,” řekl Thomsen.
Bude ještě hůř
Poznamenal, že v době pádu komunistických režimů těžil region z výjimečně příznivé hospodářské situace ve světě, to se ale již těžko bude opakovat.
„V dohledné budoucnosti problémy ještě narostou,” předpověděl dánský ekonom.
Za hlavní problém oblasti Thomsen označil odchod kvalifikovaných pracovníků do západní Evropy. MMF odhaduje, že země střední a východní Evropy opustilo v posledním desetiletí kolem 20 miliónů lidí, tedy pět až šest procent jejich obyvatelstva.
Polovina maďarských a čtvrtina polských firem si stěžuje na nedostatek zkušených zaměstnanců, což jim podkopává výrobu a brzdí investice, ukazují průzkumy mínění firemních manažerů. Na nedostatek lidí si stěžují i české firmy. Do ciziny odcházejí pracovat například řidiči, lékaři nebo zdravotní sestry.
Vývoj v minulém desetiletí je jedním ze zdrojů nynějšího růstu napětí mezi vládami střední Evropy a bruselským centrem EU a podle Thomsena rovněž podkopal hodnotu členství v unii v očích těch zemí regionu, které v EU ještě nejsou.
Podle Thomsena může zklamání z nepříznivého vývoje směřovat ke zvrácení politických a institucionálních reforem a známky tohoto trendu se objevují v nejpokročilejších zemích oblasti. MMF se znepokojuje zejména ohrožením nezávislosti centrálních bank v regionu, uvedl Thomsen.
(pel)
