Pašeráci nabízí migrantům na internetových sociálních sítích „kompletní imigrační balíček“. Ten obsahuje vstup do země, trvalý pobyt, pracovní povolení, fingovaný sňatek nebo vzdělání pro potomky. Dále pašeráci uprchlíkům slibují zprostředkování falešných osobních a cestovních dokladů.
Problematikou se zabývá Evropské centrum proti pašování migrantů (EMSC), které působí při Europolu. Loni bylo zaznamenáno 1150 podezřelých účtů na sociálních sítích. Oproti 148 účtům v roce 2015 jde tedy o ohromující nárůst.
„Na sociálních sítích je propagováno široké spektrum služeb od ubytování přes přepravu až po falešné osobní doklady, víza, fingované sňatky, zkrátka vše, na co si vzpomenete,“ sdělila expertka Europolu Lara Alegriaová.
Některé účty na sociálních sítích dokonce nabízejí to, co jiný úředník Europolu nazývá „kompletní imigrační balíček obsahující vstup do země, trvalý pobyt, ba dokonce i pracovní povolení, fingovaný sňatek a vzdělání pro potomky“.
Ze služeb se na internetu běžencům nabízí v první řadě doprava a dále zprostředkování falešných osobních a cestovních dokladů.
EMSC uvádí, že pašeráci užívají jako hlavní platformu facebook, ale objevily se i přesuny k jiným poskytovatelům, například k sociální síti Telegram. Pašeráci své aktivity rovněž skrývají tak, že využívají platformy pro sdílené ubytování anebo spolujízdu.
Německo odmítlo přistěhovalce deportovat
Jenom do Německa přitom za poslední dva roky přišlo více než 1,2 milionu běženců. Zpátky do vlasti se ale vrátila jen část těch, kteří v zemi nemají nárok na azyl ani na jinou formu právní ochrany.
Loni asi 55 tisíc běženců odešlo dobrovolně a dalších 25 tisíc bylo deportováno.
Přesto, že v Německu v tuto chvíli žije mnoho nelegálních migrantů a neúspěšných žadatelů o azyl ze severní Afriky a na Středního východu, v loňském roce berlínská vláda v drtivé většině deportovala pouze migranty z balkánských států.
V roce 2016 bylo z německého hlavního města deportováno 2028 neúspěšných žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců, 80 procent z nich pocházelo z Balkánu.
I letos zatím migranti z Balkánu vedou v počtu deportací. Berlínská vláda do značné míry odmítla deportovat přistěhovalce ze severní Afriky a Afghánistánu.
Celkem 510 migrantů opustilo hlavní město dobrovolně od ledna do dubna letošního roku, většina z nich pochází z Moldavska. Důvodem je většinou fakt, že jim vláda poskytuje finanční pomoc návratu do rodné země.
Počet migrantů, kteří buď v zemi pobývají nelegálně, nebo jim nebyla schválena jejich žádost o azyl, se neustále zvyšuje. Odhady z března tohoto roku říkají, že v Berlíně je přinejmenším 11 417 lidí, kteří by měli opustit zemi.
(pel)
(pel)