Potenciální příští velvyslanec USA v Česku, Steve King, je údajně příznivcem jižanské Konfederace. Ta je primárně symbolem snahy o nezávislost na federální americké vládě.

Domácí média již předem denunciovala možného příštího velvyslance v ČR Steva Kinga nálepkou otrokáře, respektive jako zastánce otrokářství. Jen proto, že má údajně kdesi na stole vlaječku jižanské Konfederace. Je proto načase rozbít mýtus o zlé Konfederaci, která si chtěla válkou proti hodné federální vládě vybojovat zachování otrokářství a nesvobody všeho druhu.

Některá tuzemská média uvedla, že uvažovaný příští americký velvyslanec v ČR Steve King má na svém psacím stole vedle jiných symbolů i vlajku Konfederace, „která v americké občanské válce bránila otrokářský systém na jihu země“.

Z toho má býti dovozeno, že republikánský kongresman King je otrokář či, v lepším případě, propagátor otrokářství. To je však zcela nemístné zjednodušení, které vyvěrá z fatální trivializace a zaměňování příčin americké „občanské války“.

Především je nutno jasně říci, že onu „občanskou válku“ či válku „Severu proti Jihu“ (1861 – 1865) rozpoutala americká federální vláda (která se dočasně stala vládou tzn. Unie, respektive Severu) v čele s prezidentem Lincolnem proti jižanským státům (které se následně bránily v rámci tzv. Konfederace) z ekonomicko-politických důvodů, jež nesouvisely s otrokářstvím.

Jižanské státy chtěly provést secesi, tedy vystoupit z USA a existovat nezávisle na federální vládě. Důvody k tomu měly převážně daňové, neboť federální vláda zavedla cla, jež byla pro jižní státy nevýhodná. Sever (a federální vláda) preferoval protekcionismus, Jih si přál volný obchod.

Federální Lincolnova vláda se rozhodla přivést jižní státy k rozumu a k nucenému setrvání v Unii brutální silou ve formě totální vyhlazovací války (kterou sice formálně vojenskou akcí zahájil Jih, ale na podstatě věci se tím nic nemění).

Jistě, ledaskdo může zpochybňovat právo či oprávněnost jedné části USA odtrhnout se od druhé části (tedy od federální vlády) z ryze ekonomických důvodů (kvůli clům…!?!). Pokud bychom však přistoupili na takovou argumentaci, tedy že státy nemají právo na osamostatnění, respektive na secesi z ekonomických důvodů, pak bychom měli dodatečně vyhlásit válku Slovensku…

To se před 25 lety oddělilo od československé federace zejména (ale jistě nejen) z ekonomických důvodů. Pochopitelně, myšlenka války „zbytku ČSFR“ vůči Slovensku je nadsázkou, překračující hranice hloupé absurdity.

Přesto, pro americkou federální vládu v čele s Abrahamem Lincolnem byla myšlenka secese Jihu (z důvodů primárně ekonomických) natolik nepřijatelná, že kvůli ní uvrhla do bratrovražedné války celou severní Ameriku.

Nepřiměřenost Lincolnova (respektive federální vlády USA) postupu vynikne o to víc, že USA vznikly jako konfederace (tedy dobrovolný, volný svazek nezávislých států) a v době snahy o secesi jižních států zůstávaly USA formálně nadále konfederací – s logicky odvoditelným právem jednotlivých států na odtržení a na zcela nezávislou existenci.

To je podstatný rozdíl od někdejší ČSFR, která vznikla jako unitární stát Čechů, Moravanů (a Němců), v němž teprve postupně Slováci nabývali na síle a významu.

Ale zpět k USA a otrokářství.

Ano, v době před začátkem pokusu o odtržení a tedy před i v průběhu americké války „Severu proti Jihu“ bylo v jižních státech praktikováno otrokářství, což je naprosto opovrženíhodné. Stejné otrokářství však existovalo i ve státech, které patřily k „Severu“ a jež ovládala federální Lincolnova vláda.

Lincoln se skutečně zasadil o zrušení otroctví. Jednak prohlášením o jeho zrušení v roce 1863, tedy až v průběhu „občanské války“ (která začala v roce 1861). Formální zákonodárný akt ke zrušení otroctví však Lincoln a Unie učinili až v roce 1865, tedy fakticky po skončení války…

Někteří historici považují za skutečný důvod zrušení otrokářství právě Lincolnovu snahu zakamuflovat skutečné důvody války a vybalancovat její hrůzy něčím pozitivním (a zrušení otroctví v USA rozhodně bylo pozitivním aktem).

V důsledku této barbarské války (kterou vedla federální vláda USA ve snaze udržet jižní státy v Unii) zemřel zhruba 1 milion Američanů, tedy asi 3 % tehdejší populace USA. To je víc Američanů, než kolik jich padlo celkem ve všech dalších válkách, jichž se americká armáda účastnila…

Ztotožňovat podporu americké Konfederaci a její boj za samostatnost, jejímž cílem bylo získat větší ekonomickou svobodu, s podporou otrokářství je nemístné a zavání absolutní ignorancí. Obviňovat potenciálního budoucího velvyslance USA v Česku – byť nepřímo – z podpory otrokářství (a tedy nesvobody) jen proto, že (zřejmě) patří k příznivcům Konfederace, je pak vrcholně nejapné.

Konfederace dnes pro nikoho není symbolem otrokářství (copak by někdo soudný a veřejně činný mohl v USA obhajovat zotročování nebělošských občanů?), ale spíše symbolem touhy po nezávislosti na centrální moci a touhy po (přinejmenším ekonomické) svobodě.

Klasické otrokářství je reliktem dávné minulosti a nikdo svéprávný si na cokoliv podobného netroufne ani pomyslet. Moderní analogie otrokářství však přesto vystrkuje růžky. Otrokářství, v jeho sofistikovanější podobě, se totiž kamuflovanými cestičkami postupně vrací zpět.

Pochopitelně, ne v té podobě, v jaké byli zotročování američtí černoši v USA. Objevuje se v důsledku nekonečného toku rafinovaných regulací a salámového odkrajování ekonomických a občanských svobod.

Na vině ovšem není příznivce jižanské Konfederace, Steve King, nýbrž eurounijní Brusel, jemuž v tuzemsku zdárně konkurují místní vládci například zaváděním Velkého Bratra v podobě EET a mnoha dalších totalitních prvků, jež v důsledku mohou vést do novodobého zotročení občanů vůči všemocnému státu.