Ministerstvu obrany se nedaří zvýšit výdaje na obranu tak, aby se Česko přiblížilo "závazku“ vůči NATO na dosažení 2% podílu zbrojních výdajů na HDP. Ministr Stropnický tvrdí, že je reálné zvýšit podíl na 1,4 % v roce 2020.

Ministerstvu obrany se nedaří zvýšit výdaje na obranu tak, aby se Česko přiblížilo „závazku“ vůči NATO na dosažení 2% podílu zbrojních výdajů na HDP. V roce 2016 resort z přiděleného rozpočtu nevyčerpal částku 4 mld. Kč a stejně tomu bylo i v roce předchozím. Ministra za to ve Sněmovně kritizovala opozice. Poslankyně Černochová (ODS) nazvala Martina Stropnického (ANO) „ministrem sebeobrany“ a „fňuknou“.

Černochová označila Stropnického vystupování ve Sněmovně za divadelní estrádu.

„To, co jste tady předvedl, tak by vás spíš mělo po tomto ctěné osazenstvo oslovovat nikoli ministrem obrany, ale ministrem sebeobrany a fňuknou,“ prohlásila poslankyně ODS.

Stropnický to odmítl s tím, že ve sněmovně „nekňučí“.

Armádní boty a trenýrky

Sněmovní spor se vedl o výdaje na obranu. Stropnického stranický kolega Josef Hájek začal kritizovat dřívější vlády za stav resortu obrany.

„Já tady nechci diskutovat o tom, jestli za 20 let se udělalo to nebo ono. Každopádně, když jsme nastoupili do Poslanecké sněmovny, armáda byla v dezolátním stavu, polovina chlapů neměla boty, druhá neměla trenky!“, podotkl Hájek (ANO) s tím, že v současné době již armáda každý rok přijímá tisíc lidí.

Jeho argumentaci na obhajobu ministra Stropnického však tvrdě odmítla poslankyně Černochová.

Podle ní dnes vojáci „nemají ani trenky ani boty, nemají ani přílby, nemají ani vesty, nemají ani stejnokroje a nemají ani techniku“.

„Byli jsme za to často kritizováni, ale za vlád ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se do Armády České republiky investovalo více finančních prostředků do investic z hlediska HDP než za vaší vlády v době konjunktury,“ zkritizovala Černochová současný stav Stropnického resortu.

Poukázala zejména na fakt, že Stropnického ministerstvu se nepodařilo zvýšit podíl obranných výdajů k HDP ani na 1 procento.

„Vy jste nedosáhli ani jednoho procenta. A to, že slibujete našim spojencům v rámci Severoatlantické aliance, že Česká republika bude splňovat závazky dvou procent HDP do … roku 2020, tak s tím jedním procentem opravdu nevím, jak toho chcete docílit,“ prohlásila Černochová.

Podíl 2 procenta do 2025

Stropnický už dříve vyhlásil, že by Česká republika mohla vydávat na obranu částku ve výši 2 procent HDP v roce 2025. Dosáhnout výdajů na obranu ve výši podílu 2 % na hrubé domácím produktu je cíl, který si politická reprezentace ČR stanovila na základě závěrů summitu NATO ve Walesu z roku 2014.

V závěrech tohoto summitu se uvádí, že členské země, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Tento závazek byl dosud interpretován tak, že členské státy musí do roku 2024 odvádět 2 procenta svého HDP na obranu.

K plnění závazků vůči Alianci vyzval nedávno evropské státy NATO i prezident USA Donald Trump.

Výdaje ČR na obranu se však k cílové metě 2% podílu na HDP nepřibližují a nestane se tak ani v letošním roce.

I po navýšení rozpočtu Ministerstva obrany ČR z loňských 47,7 mld. Kč na 52,5 mld. Kč v roce 2017 by podíl letošních obranných výdajů na HDP měl dosáhno ut 1,08 procenta. V loňském roce tento podíl činil 0,97 %.

Podle koaliční dohody vládních stran mají do roku 2020 výdaje na obranu v ČR dosáhnout úrovně 1,4% podílu na HDP. Pokud by Česko chtělo vydávat na obranu požadovaná 2 % z HDP, plynoucí z členství v NATO, znamenalo by to vynaložit ročně částku 89,5 miliardy korun.

Vrácené 4 miliardy

Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v poslanecké rozpravě ministrovi Srtropnickému vytkl, že ani nebyl schopen vyčerpat přidělené prostředky.

„Pan ministr obrany opět nedokázal vyčerpat rozpočet za rok 2016. Zase 4 miliardy. 4 miliardy v roce 2016, 4 miliardy v roce 2015… Co jste dělal, pane ministře, že jste nebyl schopen vyčerpat rozpočet ani v roce 2015 ani v roce 2016? Kde jsou vaše sliby o navýšení na 1,4 % HDP? Pryč. Jako všechno,“ prohlásil Stanjura.

Ministr Stropnický ve svém vystoupení označil tyto výtky za „diskopříběhy o tom, že se nějaké miliardy tlačí před sebou, že nic nebylo nakoupeno“.

Zdůraznil například, že armáda nakoupila 12 500 útočných pušek Bren a přes 9 000 pistolí. Uvedl také, že se pořizovali letištní radiolokátory za tři čtvrtě miliardy.

„Vy víte, že máme 20 Pandurů podepsaných, vy víte, že jsme těsně před podpisem na mobilní radiolokátory za 3,5 miliardy, vy patrně víte, že jsme uzavřeli dlouhodobý kontrakt na dodávku munice české výroby za 4,5 miliardy,“ konstatoval Stropnický.

Odkázal se také na podporu jak naší armády, tak ze zahraničí.

„Potřebuji a dovolím si říct, že ji mám, protože věřte mi, že oni by se ozvali, že mám důvěru převážné části těch kluků, co slouží v armádě… Ale mně jde o ně a oni mě promiňte, já se za to velmi omlouvám, oni mě berou. A mám taky důvěru spojenců.“

Zpochybněný závazek

Údajný závazek vůči NATO o 2 procentním podílu zbrojních výdajů na HDP nedávno zpochybnil nový šéf německé SPD Martin Schulz, který veřejně hovořil o potřebě odzbrojení.

„Nejsem toho názoru, že se v NATO dohodlo, že musíme dosáhnout výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To by pro Německo znamenalo výrazné finanční zatížení“, prohlásil Schulz.

„Pokud to dobře interpretuji, tak se řeklo, že by se o to mělo usilovat,“ uvedl Schulz k dohodě členských zemí NATO ze summitu ve Walesu v roce 2014.

V závěrech tohoto summitu se uvádí, že členské země, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu.

Tento závazek však byl dosud interpretován tak, že členské státy musí do roku 2024 odvádět 2 procenta svého HDP na obranu.

Zbrojní výdaje v takovém poměru k HDP má zatím jen pět zemí NATO. Vedle USA překonávají hranici 2 procent ještě Británie, Estonsko, Polsko a Řecko.

Rumunsko by se na tuto úroveň mělo dostat letos a Litva s Lotyšskem oznámily, že toho dosáhnou v příštím roce.

Německo ani Česko

Pokud by mělo Německo vydávat 2 procenta svého HDP na obranu, muselo by do zbrojení investovat ročně 65 miliard eur (1756 miliard korun). Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) již dříve uvedla, že se Německo bude snažit závazek splnit.

Nyní však její země na obranu dává jen asi 1,2 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. (sfr)

Vystoupení ministra obrany Martina Stropnického v Poslanecké sněmovně k výdajům ČR na obranu
(17. května 2017, kráceno)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem svým způsobem rád, že jsem tady způsobil takové intelektuální vzepětí u některých (smích poslanců ANO), že je to vybudilo k takovým hlubokým výkonům.

Víte, když slyšíte opravdu snůšku lží nebo polopravd, čtvrtlží, tak si říkáte, jestli vůbec má smysl na to odpovídat, protože to je tak snadno vyvratitelné a je to tak flagrantní, a já si skutečně tady tu předvolební bedýnku nepostavím, věřte mi, že ne. Já nepotřebuji žádný potlesk. Já nepotřebuji žádné pubertální nebo postpubertální narážky či urážky i vtipy z gymnázia, skutečně nikoliv. Já na to nebudu vůbec reagovat.

Mám pocit, že někoho jsem se dotkl už jenom tím, že jsem tam prostě 3,5 roku. Já se tím nevytahuji, prosím. Jednou mi sekretářka přišla říct: Dnešním dnem jste tady o den víc než jiný ministr, ten co tu byl doposud. Ale to je všechno. Způsobilo to neuvěřitelné citové zranění u některých lidí.

S těmi akvizicemi, abych mluvil k tomu, co se třeba tady objevilo opakovaně, všichni přece, kdo jenom trošku do toho vidí, vědí, jak je to. A přesto tady vytvářejí takové jakoby diskopříběhy o tom, že se nějaké miliardy tlačí před sebou, že nic nebylo nakoupeno.

Vždyť je to přece bohapustý nesmysl. Bylo nakoupeno 12 500 útočných pušek Bren, bylo nakoupeno přes 9 000 pistolí. Vojáci, jak opakovaně ujišťuje náčelník Generálního štábu, čili nikoli politik, mají tu výstroj, co mají mít. A to, že se některý tendr prostě shodí, protože jedna z firem ucházejících se o tu zakázku zaútočí na tu druhou a dostane se to do té mlýnice odvolání, to přece všichni také víte, nebo většina z vás, která se tím tématem zabývá. Takže proč tady ten tyjátr? Nechápu to.

Budu mluvit jenom konkrétně. A nezlobte se, pokud někdo vytahuje takovéhle argumenty a formuluje je, nezlobte se na mě, tak nedospělým způsobem, tak bych opravdu marnil čas, kdybych takového člověka chtěl přesvědčit. To je úplně zbytečné. To zdržuje mě, jeho a především vás všechny.

Potřebuji a dovolím si říct, že ji mám, protože věřte mi, že oni by se ozvali, že mám důvěru převážné části těch kluků, co slouží v armádě. To je pro mě podstatné a nechci se tady nikoho dotknout. Ale mně jde o ně a oni mě promiňte, já se za to velmi omlouvám, oni mě berou.

A mám taky důvěru spojenců. Není úplně běžné, aby třeba země, která by měla tak špatný záznam, nebo tak špatný výkaz, jako se tady prezentuje, aby v době velkých českých turbulencí na české politické scéně, abych byl přijat u svého kolegy ze Spojených států, který se mnou jedná jako s partnerem, nikoli jako s nějakým emisarem z nějaké vzdálené maličké zemičky, vůbec ne, a který oceňuje to, co my jsme jako partner v Alianci schopni dodat.

To není moje zásluha, probůh. Já nemám tolik nevkusu, abych se tady chlubil nějakým cizím peřím. Ale je to výsledek výkonu té armády. Odmítám prostě, aby se tady ta armáda takhle špinila a takhle pošlapávala, protože nemá to či ono, protože jí schází základní… Není to pravda. Samozřejmě že potřebuje víc a samozřejmě že hledáme všechny možné cesty, jak to udělat. Ale v reálném čase.

Koho jsem si já mohl vybrat? Já bych si nejraději přišel na Ministerstvo obrany, kde by byl báječný náčelník Vojenské policie, kde by byl skvělý a ničím nezkorumpovaný nebo nezkompromitovaný ředitel Vojenského zpravodajství. Prostě to tak nebylo.

A nebylo to tak rozhodně mojí vinou, tak jsem si prostě ty lidi hledal a nebylo to vůbec snadné. Víte sami, že to není snadné. Že jsem se mohl obklopit náměstky. Ano, Česká republika se hemží lidmi, kteří půjdou za 80 tisíc hrubého podepisovat smlouvy za miliardy. Tak takových opravdu tady nenajdete tolik. Ti lidé mají obrovskou odpovědnost, jsou pod obrovským drobnohledem a líčit to tady jako nějaký personální trh, je naivní anebo prostě zase lživé. Nemohu si pomoct.

Čtyři miliardy že tlačíme před sebou. Je to úplně běžné. Podívejte se, co nevyčerpaly jiné rezorty, ale protože to je praxe rozpočtová! A vy to velmi dobře víte. Něco se podařilo, bylo to v určité fázi předjednání. Ty peníze nikam nespadnou, my o ně nepřijdeme.

A teď už, abych byl konkrétní, vy víte, že jsme pořizovali letištní radiolokátory za tři čtvrtě miliardy, vy víte, že máme 20 Pandurů podepsaných, vy víte, že jsme těsně před podpisem na mobilní radiolokátory za 3,5 miliardy, vy patrně víte, že jsme uzavřeli dlouhodobý kontrakt na dodávku munice české výroby za 4,5 miliardy.

Těch věcí je celá řada. Prosím, nemluvte tady tím tónem a s tou mírou falešného pesimismu, který jste tady zvolili!

Finanční krytí je zajištěno v tomto roce i do budoucna, co se týče toho dotazu, který tady padl. Že nebude 1,4 v roce 2020, nevím, kdo na to jak přišel. Nevím, jaký jasnovidec to zformuloval, protože to vůbec není pravda.

Teď se dostává jednání o rozpočtu na rok 2018 řekněme do své druhé fáze a tam budou ty dva rozpočtové výhledy a já budu trvat jako ministr za to zodpovědný na tom, aby tam 1,4 v roce 2020 bylo.

Není to vůbec nereálné. Máme na to. Na rozdíl od našeho nástupu na ministerstvo teď už na to máme připraveny projekty, vláda schválila na svém minulém zasedání dlouhodobý projekt rozvoje vzdušných sil a do několika málo týdnů bude předložen stejně dlouhodobý projekt akvizic do oblasti pozemních sil, takže dovoluji si říct, že můj případný nástupce půjde určitě do lepší konstelace, než v jaké jsem já tu práci zahájil.