Ministerstvo financí ČR zhoršilo odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky na 2 %. (Ilustrační foto: archiv).

Ministerstvo financí ČR zhoršilo odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky na 2 %. Úřad představil svou dubnovou makroekonomickou prognózu, v níž odhaduje letošní růst ekonomiky o dvě procenta, když v předchozí prognóze počítal pro letošní rok s růstem 2,3 procenta.

Za snížením růstu stojí podle resortu stagnace Německa i americká cla na hliník, ocel a auta.

Podle základního scénáře makroekonomické predikce ministerstva financí by měla česká ekonomika v roce 2025 vykázat růst kolem dvou procent v porovnání s loňským zvýšením HDP o 1,1 procenta.

Hlavním tahounem bude podle odhadu spotřeba domácností, kterou podpoří jejich rostoucí reálné příjmy. Mírně k růstu přispěje i vyšší investiční aktivita a veřejné výdaje.

V příštím roce se očekává další zrychlení hospodářského růstu na 2,4 procenta, a to především díky silnější investiční dynamice a oživení ekonomik hlavních obchodních partnerů.

Ve srovnání s minulou prognózou ministerstvo odhad růstu ekonomiky snížilo. V lednové prognóze čekalo letošní růst o 2,3 procenta. Nyní jej odhaduje na čistou dvojku. Podle resortu za tím stojí započtení amerických cel na ocel, hliník a auta a také zhoršený výhled na výkon německé ekonomiky, která by letos měla stagnovat.

„Důsledky zahraničně-obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa vůči ostatním zemím se mohou projevit zhoršeným vývojem eurozóny, která měla být původně zatížena 20procentními cly, a přeneseně se přes slabší dovozy negativně promítnout i do české ekonomiky,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle odhadu ministerstva by plošná cla snížila letošní růst HDP České republiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu.

„ Ale i tyto odhady jsou zatím jen orientační, protože situace ohledně celních opatření se mění velmi rychle,“ upřesnil Stanjura.

Do prognózy ministerstvo financí plošná cla nezapočítalo kvůli velké nejistotě ohledně jejich finální podoby. Jsou ale započtená cla na auta, ocel a hliník.

Inflaci na letošní rok odhaduje Stanjurův úřad na 2,4 procenta. Příští rok by měla být mírně nižší, u 2,3 procenta.

Zpráva ministerstva financí – plný text:

Dubnová predikce MF: hospodářské oživení při nízké inflaci pokračuje, zahraniční vývoj a protekcionistická opatření zvyšují nejistoty a rizika

Světová ekonomika pokračuje v růstu, a to zejména díky slábnoucí inflaci, která podporuje spotřební výdaje domácností. Naopak investice v řadě zemí brzdí zvýšené úrokové sazby a rostoucí geopolitická nejistota zejména kolem kroků americké administrativy v oblasti obchodní politiky. Ta snižuje důvěru spotřebitelů i firem a odrazí se na výkonu všech exportně orientovaných ekonomik včetně České republiky.

Podle základního scénáře makroekonomické predikce MF by měla česká ekonomika roce 2025 zrychlit a vykázat růst kolem 2 % v porovnání s loňským zvýšením HDP o 1,1 %. Hlavním tahounem bude spotřeba domácností, kterou podpoří rostoucí reálné příjmy. Mírně k růstu přispěje i vyšší investiční aktivita a veřejné výdaje. V roce 2026 se očekává další zrychlení hospodářského růstu na 2,4 %, a to především díky silnější investiční dynamice a oživení ekonomik hlavních obchodních partnerů. Nejistotou je však dopad zavedení amerických cel na dovozy z Evropské unie, která je hlavním obchodním partnerem ČR.

„Dopad zahraničně-obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa vůči ostatním zemím se může projevit zhoršeným vývojem eurozóny a přeneseně se přes slabší dovozy negativně promítnout i do české ekonomiky. Naše odhady zatím očekávají, že by tento nešťastný krok snížil letošní růst HDP České republiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Ale i tyto odhady jsou zatím jen orientační, protože situace ohledně celních opatření se mění velmi rychle,“ uvedl při prezentaci nové makroekonomické predikce MF ministr Zbyněk Stanjura.

Základní scénář dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí počítá se zavedením cel na automobily, jejich součástky, na ocel a hliník dovážené do USA. Nově ohlášená univerzální cla na veškeré zboží směřující do USA nejsou v predikci zohledněna. Kromě toho, že byla oznámena po uzávěrce dat predikce, jejich přesná trvalejší podoba, právní opora i reakce ostatních zemí zatím zůstávají nejisté. Proto jsou analyzována v samostatné části Makroekonomické predikce.

„Na ceny v České republice by tato situace neměla mít bezprostřední dopad. Mírně by však mohla zvýšit nezaměstnanost. Naopak nadále v roce 2025 očekáváme růst reálných mezd,“ dodal ministr Stanjura.

Inflace zpomaluje, zůstává ale ovlivněna řadou protichůdných faktorů. Na začátku roku 2025 se meziroční inflace pohybovala mírně pod hranicí 3 %. V průběhu roku by měla dále klesat, zejména díky pokračující restriktivní měnové politice a poklesu cen ropy na světových trzích. Protiinflačně bude působit také mírné posílení koruny a nižší ceny energií. Na druhou stranu se očekává, že inflaci budou tlačit nahoru rostoucí mzdy, zvýšení spotřebních daní z alkoholu a tabáku a také zdražování služeb včetně nájemného. Průměrná roční inflace by se tak měla letos ustálit na 2,4 %, v roce 2026 pak mírně klesnout na 2,3 %.

Trh práce zůstává napjatý, reálné mzdy porostou. Trh práce nadále trápí nedostatek pracovní síly, což brání výraznějšímu zpomalení růstu mezd. Přestože některá průmyslová odvětví čelí problémům, míra nezaměstnanosti by se letos měla udržet kolem 2,6 %. V roce 2026 by pak mohla mírně klesnout na 2,5 % díky pokračujícímu oživení ekonomiky. Růst mezd i platů tak zůstane výrazný, což se promítne do dalšího zvýšení reálných výdělků – jak v letošním, tak i v příštím roce.

Veřejné finance skončily v roce 2024 se schodkem 2,2 % HDP. Oproti předchozímu roku se deficit snížil o 1,5 procentního bodu, a to díky konsolidačním opatřením, ukončení výdajů spojených s energetickou krizí a mírnému ekonomickému oživení. Strukturální schodek se zlepšil na −1,9 % HDP. Veřejný dluh dosáhl 43,6 % HDP. Pro rok 2025 se očekává obdobný výsledek hospodaření, zadlužení by však mohlo mírně vzrůst na 44,5 % HDP.

Rizika vývoje se v posledních dnech prohloubila. Protekcionistická opatření Spojených států amerických by prostřednictvím našich hlavních obchodních parterů mohla snížit růst české ekonomiky až na cca 1,6 % v tomto i příštím roce. Dalším rizikem je obecně slabý hospodářský růst Německa. Pozitivní vliv by však mohly mít změny v německé rozpočtové politice, které umožní vyšší investice například do obrany a infrastruktury. (sfr)