ERÚ útočí na nekalé praktiky dodavatelů: Jeden chtěl 150 tisíc Kč za ukončení smlouvy. (Ilustrační foto: redakční koláž).
ERÚ poukázal na nekalé praktiky dodavatelů. Jeden chtěl po zákazníkovi uhradit 150 tisíc Kč za předčasné ukončení smlouvy. Marné čekání na vrácení přeplatků z vyúčtování a někdy až astronomické sankce za předčasné ukončení smlouvy s dodavatelem. Tak se dají shrnout nejzávažnější případy, s nimiž se spotřebitelé loni obraceli na Energetický regulační úřad (ERÚ).
Většina z nich mířila na několik málo dodavatelů, dodal úřad.
Informoval, že 622 spotřebitelů se v loňském roce rozhodlo řešit svůj problém s dodavatelem či zprostředkovatelem mimosoudní cestou, a podalo ERÚ návrh na spor. Počet lidí, kteří volí tuto formální cestu, po energetické krizi skokově vzrostl.
Zatímco v roce 2021 úřad přijal 138 podání, o dva roky později jich bylo už čtyři a půl krát tolik (628), tedy prakticky stejně jako loni.
Naopak počet neformálních podání, tedy nejrůznějších dotazů, stížností, nebo žádostí o pomoc či radu, se dostal na „předkrizovou úroveň“. V loňském roce klesl pod 10 tisíc (9 673), oproti letům 2021 (22 873) a 2022 (22 198) na necelou polovinu, spotřebitelé úřad většinou kontaktovali telefonicky (z 67 %).
„Dobrou zprávou je, že spotřebitelé jsou po energetické krizi poučenější. Při řešení svých problémů jsou důslednější a ochotnější absolvovat i formální spor, kterým se mohou reálně domoci svých práv. I proto, že jsme se v uplynulých letech mnohem více zaměřili na osvětu, ubývá nám opakujících se obecných dotazů.“
„Přibývá naopak specifických a složitějších případů způsobených často neférovými či přímo protizákonnými praktikami některých dodavatelů,“ shrnula Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
„Nejzávažnější případy přitom typicky neřešíme napříč trhem. Mají je na svědomí jednotky obchodníků, kteří často využívají zprostředkovatele na úrovni podomních prodejců,“ doplnila radní.
Dodavatelé mají rovněž tendenci si své stávající zákazníky za každou cenu udržet, někteří jim proto znesnadňují předčasné ukončení smlouvy. ERÚ se ve zvýšené míře setkával s uplatňováním jak „standardní“ smluvní pokuty, tak náhrady škody. V některých případech pak výsledná sankce překročila i stotisícovou hranici.
„Pokud si to dodavatel sjedná přímo ve smlouvě, může po spotřebiteli při jejím předčasném ukončení opravdu požadovat vedle smluvní pokuty i náhradu škody. Obrací se na nás však i spotřebitelé, jejichž obchodník takovou možnost ve smlouvě sjednanou nemá.“
„Jeden klient měl dokonce zaplatit celkem 150 tisíc korun, přičemž samotná smluvní pokuta byla v jednotkách tisíc,“ uvádí Markéta Zemanová s tím, že výše náhrady škody musí odpovídat přímé hospodářské ztrátě obchodníka způsobené odchodem zákazníka.
O tom, zda je sankce oprávněná, ovšem ERÚ nerozhoduje, s dodavatelem může v těchto případech jednat pouze neformálně.
Nejčastějším tématem spotřebitelských podání i návrhů na sporná řízení byly záležitosti spojené s platbami za energii. Objevovaly se zejména stížnosti na chybějící vyúčtování a na praxi některých dodavatelů, kteří svým zákazníkům nevraceli přeplatky z vyúčtování.
„Ve druhém pololetí jsme opakovaně naráželi na situaci, kdy klienty koupil, v rámci tzv. koupě závodu, nový dodavatel. Tím na sebe sice vzal povinnost vrátit jim již dříve vzniklý přeplatek, odvolával se ale na původního obchodníka, a odmítal dlužnou částku uhradit. Spotřebitelé nám pak ve zvýšené míře podávali návrh na spor, který může být prvním krokem k vymáhání peněz formou exekuce,“ dodala Zemanová. (sfr)
