Ministerstvo financí ČR v nové predikci předpovídá na letošní rok růst ekonomiky o 2,3 %.

Ministerstvo financí ČR v nové, lednové predikci předpovídá pro Česko na letošní rok růst ekonomiky o 2,3 procenta. Průměrná míra inflace by podle této predikce měla v letošním roce v ČR klesnout také na 2,3 %.

Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce MF zrychlí o více než procentní bod na 2,3 %. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti 2 %. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky, uvedlo ministerstvo.

Vyšší růst reálných mezd znamená i vyšší spotřebu domácností. Právě rostoucí spotřeba, ale i oživení investic přispějí letos k růstu české ekonomiky o 2,3 %.

„Vyšší růst reálných mezd znamená i vyšší spotřebu domácností. Právě rostoucí spotřeba, ale i oživení investic přispějí letos k růstu české ekonomiky o 2,3 %. Česká republika se tím zařadí mezi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu. Ze samotné aktualizace naší makroekonomické predikce nevyplývají žádné podstatné změny pro odhad daňových příjmů státního rozpočtu,“ komentoval nové ekonomicxký výhled ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Rizikem zůstávají přetrvávající strukturální problémy našeho hlavního obchodního partnera, Německa. Pro tuzemský exportně orientovaný průmysl pak bude zásadní obchodní politika nové americké administrativy vůči Evropské unii,“ dodal ministr Stanjura.

Hrubý domácí produkt za celý rok 2024 pravděpodobně vzrostl o 1,1 %. Odeznění vysoké inflace se promítlo do nárůstu reálných příjmů domácností a jejich spotřebních výdajů. Investiční aktivitu tlumily přetrvávající problémy v zemích eurozóny a přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU.

Nepatrné snížení celkových investic a pokles zásob brzdily dynamiku dovozu, saldo zahraničního obchodu tak podpořilo růst ekonomiky. V roce 2025 by měla hospodářský růst posílit zejména spotřeba domácností a investiční výdaje, HDP by mohl být meziročně vyšší o 2,3 %.

Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla 2,4 % a letos by měla dále mírně klesnout na 2,3 %. Inflační tlaky byly loni výrazně nižší než v předchozích dvou letech – proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky byly dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami a fiskálním konsolidačním balíčkem.

V letošním roce bude inflační tlaky i nadále mírnit restriktivní měnová politika v kombinaci s očekávaným poklesem dolarové ceny ropy a mírným posílením koruny vůči euru. Naopak proinflačními faktory budou pokračující vyšší růst mezd, oslabování koruny vůči dolaru, zvýšená cenová dynamika u služeb a obnovení růstu imputovaného nájemného.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho mohla navzdory slabé hospodářské dynamice setrvat míra nezaměstnanosti v roce 2024 na 2,6 %.

V letošním roce by díky ekonomickému růstu mohla nepatrně klesnout na 2,5 %. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly i v letošním roce zvýšit o více než 4 %.

Deficit veřejných financí v loňském roce pravděpodobně klesl o 1 p. b. na 2,8 % HDP navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod. Konsolidační úsilí vlády by se mělo odrazit ve výsledku hospodaření veřejných financí také v letošním roce, kdy predikujeme snížení deficitu na 2,3 % HDP.

Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo ke konci loňského roku odhadem 43,4 % HDP a v tomto roce lze očekávat překročení 44 % HDP.

Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, např. v souvislosti se situací na Blízkém a Středním východě.

Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, popř. zaváděním či zvyšováním cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodu.

„Vzhledem k významnému obchodnímu propojení české a německé ekonomiky považujeme za negativní riziko predikce také strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa. Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž perzistence růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání,“ podotkl dále Stanjurův úřad.

Ekonomický růst je podporován zapojením uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce,“ uzavřelo ministerstvo. (sfr)

Zdroj: Ministerstvo financí ČR (redakčně graficky upraveno).