Pobaltské státy NATO plánují vydávat na zbrojení až 6 procent svého HDP.

Litva a Estonsko se zavázaly v následujících letech vydávat na obranu až šest procent HDP. Oba státy tím reagují na požadavek nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že by země NATO měly na obranu dávat 5 procent, nikoli 2 % hrubého domácího produktu (HDP), jako měly dávat dosud.

Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs uvedl, že i Lotyšsko se chce přiblížit k pěti procentům.

Česká republika v loňském roce poprvé dosáhla 2% podílu výdajů na HDP. (Více o tom ZDE).

„Náš klíčový bezpečnostní partner (USA) pod vedením nového prezidenta (Donalda Trumpa) vyslal jasný vzkaz. Obranné výdaje NATO se musí zvýšit. Známe svého soupeře a plně souhlasíme: naším cílem by mělo být pět procent,“ uvedl podle britských médií estonský premiér Kristen Michal.

Neupřesnil však, v jakém časovém horizontu hodlá jeho země uvedený slib splnit.

Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs minulý týden prohlásil, že čtyřprocentní výdaje, které Lotyšsko plánuje pro letošní rok, se budou muset zvýšit, a to na základě rozhovorů s klíčovými partnery, jako je USA.

Očekává, že se výdaje zvednou „blíže k pěti než čtyřem procentům“.

Dosavadní cíl NATO na dvě procenta výdajů na obranu nesplňuje řada členských zemí. Devět z celkem 32 zemí NATO mělo v roce 2024 výdaje pod dvouprocentním cílem. Mezi nimi je například Chorvatsko, Itálie nebo Kanada. Nejméně dávali na obranu Španělé, a to méně než 1,5 procenta.

Podle šéfa NATO Rutteho by státy aliance měly vydávat na zbrojení nejméně 3 procenta. (Více o tom ZDE).

Podle českého ministra financní Zbyňka Stanjury není reálné, aby Česká republika v nejbližší budoucnosti vydávala na obranu 5 % HDP, jak zmiňoval americký prezident Donald Trump.

, který vyzývá členské země NATO k vyšším výdajům na obranu, a to až do této výše. Je to pro Česko v dalším volebním období reálné?

„V našem životním zájmu je, abychom výdaje zvyšovali. A my jsme je už razantně zvýšili, dokonce z roku na rok – mezi lety 2023 a 2024. A poprvé po dvaceti letech jsme splnili požadovaná dvě procenta HDP.“

„Ale pět procent není realistických. Pokud bychom chtěli udržet zdravé finance, tak bychom museli buď razantně zvýšit daně, anebo razantně snížit výdaje. Umím si ale představit například to, že se dohodneme na zvýšení na tři procenta HDP v průběhu čtyř až pěti let,“ uvedl Stanjura. (sfr)